Josef Macalík

podmaršálek

syn Basila Macalíka v Ivanovicích, narodil se r. 1853; studoval na německém gymnasiu v Kroměříži, pak na kadetní škole v Hranicích a na vojenské akademii v Novém Městě, kdež jako nejlepší žák jmenován byl hned poručíkem. Jako důstojník nezapřel své české národnosti a měl disciplinární vyšetřování, že při důstojnickém večírku zapěl píseň "Kde domov můj". V letech 1886 - 1896 vyučoval na dělostřelecké kadetní škole ve Vídni. R. 1889 povýšen byl na hejtmana (kapitána), 1899 na majora, 1905 na podplukovníka, 1912 na generálmajora. Byl velitelem různých pluků dělostřeleckých. R. 1914 odešel do výslužby a r. 1917 jmenován byl polním podmaršálkem. Napsal spis "Boj o průsmyky horské."

(Dle Šimona Macalíka).

Čerpáno z kroniky pana Františka Hladkého "PAMĚTI MĚSTA IVANOVIC NA HANÉ" vydané NAKLADATELSTVÍM GARN 2018.

Josef Macalík (1853 - 1921)

polní maršálek

Roku 1853 se narodil rolníku Basilu Macalíkovi z Ivanovic syn Josef. Se studiem započal na německém gymnaziu v Kroměříži, pokračoval na technické vojenské reálce (kadetní škole), v Hranicích a na vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě. Z ní vyšel roku 1876 jako nejlepší žák školy v hodnosti poručíka.

Od roku 1883 do roku 1886 byl jako nadporučík adjutantem pevnostního ředitele v Olomouci. (Olomouc s početnou vojenskou posádkou  byla opevněným městem). Z té doby je Josef Macalík českým kruhům dobře znám, protože vyhledával českou společnost. Měl i disciplinární vyšetřování, když na jednom důstojnickém večírku zazpíval píseň Kde domov můj.

V letech 1886 až 1896 byl učitelem na pevnostní kadetní škole ve Vídni jako specialista pro pevnostní válku. Roku 1889 byl povýšen na hejtmana (kapitána) a roku 1899 na majora. Roku 1905 v hodnosti podplukovníka se stal velitelem dělostřeleckého pluku  v Komárně. V roce 1910 velel třetí dělostřelecké brigádě v Tridentu, v roce 1911 dělostřelecké brigádě ve Vídni. V roce 1912 obdržel hodnost generálmajora. Ze zdravotních důvodů odešel v květnu 1914 do výslužby a v roce 1917 byl povýšen do hodnosti polního podmaršálka. (Vyšší generálská hodnost udělovaná pouze ve válečném období).

Během své kariéry obdržel Josef Macalík řadu vojenských vyznamenání. Jedním z nich bylo i jeho povýšení do šlechtického stavu s přídomkem "Ivanobran", což znamenalo: ivanovický rodák a obránce vlasti.

Macalík psal do různých časopisů také četná odborná pojednání. Kromě toho napsal i dvě větší díla" "Kampf um die Gürtelfestungen" (Boj o pevnosti) a "Kampf um die Gebirgssperen" (Boj o opevněné průsmyky). Byl vynikající dělostřelecký odborník, jehož vědomosti byly oceňovány i za hranicemi Rakousko-Uherska.

Avšak Macalík neovládal jenom řemeslo vojenské. Jako celý Macalíkův rod i on se narodil s hudebním nadáním. Hru na housle zvládl už doma u svého otce. Když se stal učitelem na kadetní škole ve Vídni, řídil v hudebním kroužku kadetů pěvecké sbory.

Podmaršálek Josef Macalík zemřel 22. srpna 1921 v Olomouci.

Čerpáno z kroniky pana Emila Paláska "IVANOVICE NA HANÉ - Z historie k současnosti" vydané MĚSTEM IVANOVICE NA HANÉ 1998.