Viktor Návrat (1853 - 1923)

Viktor Návrat se narodil 8. dubna 1853 v Ivanovicích, studoval na piaristickém gymnáziu v Kroměříži a na učitelském ústavu v Brně. Svoji učitelskou dráhu započal jako učitelský praktikant ve Fryštáku a po krátkém působení v Hodoníně zakotvil trvale v Prostějově, nejprve na škole obecné (národní). Později se stal odborným učitelem na dívčí škole měšťanské. Po vykonané zkoušce na školy střední učil jako profesor češtiny do roku 1919 - 1920 na německé reálce. Když byla tato škola zrušena, přešel na českou zemskou vyšší reálku, kde působil až do své neočekávané smrti. Zemřel 2. února 1923.

K jeho pevnému národnímu uvědomění přispěl sňatek s dcerou známého prostějovského vlastence Kristiána Skály, jehož jménem je pojmenováno jedno z prostějovských náměstí. Jako žák Jana Gebauera věnoval se studiu slavistické filologie. Dokladem je vědecká studie o slovese ve staré církevní slovanštině. Také zpracoval filologický rozbor Alexandreidy (básnické skladby o Alexandru Velikém). Náhlá smrt mu znemožnila dokončit překlad zbytku Oberona.

Kromě zmíněného věnoval se Návrat také poezii. Básně uveřejňoval v časopise "Hlasy z Hané" pod pseudonymem J. V. Říkovský. Jediná sbírka, zato objemnější (175 stran) "Na slunci a v ústraní", vydaná roku 1909 obsahuje větší část básní v hanáčtině. Náměty pro svoji tvorbu čerpal z nejrůznějšího prostředí hanáckého regionu: stavidlo v Čechovicích, prostějovská "Vápenka", poutní místo Dub nad Moravou, smržická kovárna. Osud ivanovické vrchnosti J. V. Přepyského byl podnětem balady "Zámecký pán". Zkazka rovněž z ivanovického prostředí se váže k povýšení Ivanovic na město v roce 1909. V roce 1887 věnoval oslavnou báseň k postavení prostějovské dívčí měšťanské školy. Z básní v hanáčtině je známa například "Kozí balada", trojdílná báseň "Dež měle v Plešovco falářa a jak ho pozbele", nebo "Stréc Přemeslák z Vrchoslavic a svaté Petr" a jiné.

Viktor Návrat patřil k významným osobnostem veřejného života Prostějova i okolí.

Své rodné Ivanovice navštěvoval často a rád.

Čerpáno z kroniky pana Emila Paláska "IVANOVICE NA HANÉ - Z historie k současnosti" vydané MĚSTEM IVANOVICE NA HANÉ 1998.