Ing. Jakub Palásek (1894 - 1980)

Jakub Palásek se narodil 25. července roku 1894 jako nejmladší z pěti sourozenců (Emil, Hynek, Marie provdaná Štolfová, Ervína provdaná Cásková). Rodiče Ignác a Josefa Paláskovi vlastnili usedlost č. 143 na náměstí, na jejímž místě stojí dnes dům služeb (dříve Malina). Otec byl rolník a hostinský.

Jakub po maturitě na bývalé Hospodářské škole v Přerově v roce 1913, pokračoval ve vzdělání na Zemědělské akademii. Po dvou semestrech musel přerušit studium, protože v důsledku vyhlášení války byl povolán do rakouské armády a na ruskou frontu. Tam brzy upadl do zajetí a jako ruský legionář se vrátil s legiemi v roce 1920 domů. V letech 1920 - 1923 dokončil svá studia na Vysoké škole zemědělské v Brně, kde získal titul inženýr zemědělství. Oženil se s Miladou Hladkou, dcerou Michala Hladkého, řezníka a uzenáře (nyní řeznictví Komenského ulice).

V letech 1923 - 1938 působil ing. Jakub Palásek jako fytopatolog a entomolog ve Státní výzkumné zemědělské stanici v Opavě, od roku 1938 až do roku 1951 jako přednosta Státní výzkumné stanice zemědělské v Olomouci a v letech 1951 - 1955 ve stejné funkci v nově zřízeném olomouckém Výzkumném ústavu zelinářském.

Ve svých 61 letech odešel v roce 1955 do důchodu, ale na podzim roku 1961 byl reaktivován a nastoupil jako vědecká síla na katedře zoologie a mineralogie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, aby i tady pokračoval ve své oblíbené práci entomologa, které věnoval i v důchodu všechen svůj volný čas. Právě v době své sedmileté výslužby vybavil mnohé školy olomouckého okresu velmi kvalitními sbírkami nejhojnějších zástupců třídy hmyzu.

Entomologie byla jeho hlavním zájmovým oborem už od studentských let. Vlastnil jedinečnou soukromou sbírku, obsahující hodně přes 200 000 exemplářů nejrůznějších řádů hmyzu, již musel vyhradit zcela jednu místnost svého bytu. Ale nebyl jen sběratelem. Byl rovněž výborným determinátorem (určovatelem) a preparátorem. Zvlášť bohaté zkušenosti a znalosti získal o většině čeledi brouků. Stejnou zálibu měl i jeho bratr Emil Palásek, odborný učitel na bývalé měšťanské škole v Ivanovicích, jehož celoživotní sbírku brouků získalo po jeho smrti Vyškovské muzeum. Za sběrem vzácných druhů brouků jezdil i na Slovensko.

Neméně záslužná jeho činnost publikační obsahuje na 250 populárně vědeckých článků s různou fytopatologickou a entomologickou tématikou. Asi v padesáti z nich věnoval pozornost péči o pěstování ovoce, o ochraně postřiky a o hubení škůdců. Zhruba 40 svých prací zaměřil na moření obilí a řepného semene s návodem proti škůdcům na obilí, kukuřici a řepce olejné. Ve dvaceti pojednáních se zabýval předcházením hromadného výskytu polních myší a účinným hubením přemnožené populace. Asi třicet příspěvků věnoval nemocem brambor a prevenci, zvlášť proti rakovině bramborové. Kontroloval zásilky brambor přicházející do Českého Těšína, Ostravy, Opavy, Krnova a Hlucholaz. Jeho kontrole podléhaly také ostatní zásilky rostlin dovezených z ciziny proti možnému zamoření rostlinnými škůdci. V letech pobytu v Opavě organizoval obsáhlou síť kontrol k předcházení nemocem rostlin a jejich škodlivému zamoření ve 180 slezských obcí.

V dalších přibližně padesáti článcích se zabýval otázkami s širokou, různě zaměřenou problematikou. Asi polovina z celkového počtu publikovaných článků vyšla v časopisech Svobodná republika (až do roku 1939) a Selské listy (do roku 1942). Přes 130 dalších jeho publikovaných prací je roztroušeno v řadě jiných tiskových periodik. Celou jeho vědeckou činností se táhne jako červená nit poradenská služba. Jak v Opavě, tak v Olomouci pořádal řadu diskuzí a exkurzí do polí i do zahrad.

Za svého působení na katedře zoologie UP v Olomouci pořídil ing. Palásek jedinečnou srovnávací sbírku hmyzu, obdivovanou i zahraničními hosty katedry. Podílel se na státním výzkumném úkolu "Výzkum regulace vývoje a populační dynamiky u hmyzu". Stovky hodin věnoval studentům, kteří pracovali na svých diplomových pracích. Navštěvovali ho však i studenti a členové biologických kroužků ze středních škol, jimž byl trpělivým rádcem a učitelem. Ale také vzorem svou skromností, přesností, trpělivostí a ryzím charakterem.

Jeho neutuchající zájem o vše nové přes svůj vysoký věk náhle uhasl navždy 19. března 1980, právě v čase, kdy probouzející se jarní příroda, o jejíž zdraví po celý život pečoval na vysoké profesionální úrovni, mu znovu nabízela pokračovat v jeho sběratelské vášni.

Čerpáno z kroniky pana Emila Paláska "IVANOVICE NA HANÉ - Z historie k současnosti" vydané MĚSTEM IVANOVICE NA HANÉ 1998.