Jan Rosák

Jan Rosák se narodil 24. srpna 1947 v Ivanovicích na Hané jako nejmladší ze tří sourozenců. Jeho otec Zdeněk, úředník sladovny a po její obnově i první ředitel, byl synem perleťáře Karla Rosáka (Družstevní ulice č. p. 551). Matka Otilie byla dcera zámeckého zahradníka Františka Řičánka.

Skoro třináct roků pobyl mladý Jan v rodném městě, než se rodina přestěhovala do Prahy. Po maturitě nastoupil do zaměstnání jako úředník prodejního oddělení firmy "Metalimex". Za necelý rok poté byl povolán k dvouroční prezenční službě k leteckému útvaru v Hradci Králové jako telegrafista. Po otci, místním divadelním ochotníkovi, zdědil náklonnost k divadlu. Už tady na vojně se svým přítelem Ivanem Hrubešem založili "poetické divadlo" v rámci Armádní soutěže umělecké tvořivosti. A ještě ve vojenské uniformě si podal přihlášku na DAMU, ale ani po opakovaném pokusu nebyl přijat. Když se po vojně dostal do rozhlasu, byl jedním ze zakladatelů divadelního kroužku hlasatelů.

V roce 1968 složil úspěšnou zkoušku na právnickou fakultu. Jenže brzy poznal, že suchopárné studium práv nebylo nic pro něj. V roce 1969 na studentském výletě do jižních Čech přenocoval i se svým přítelem z nouze na hradě Rožmberku. Druhého dne přijali oba kastelánovu nabídku a téměř rok dělali hradní průvodce. V Praze se tedy se studiem práv definitivně rozloučil a přijal zaměstnání v Klubu mladé poezie a připravoval dramaturgii večerů v Michalské a pak v Divadélku v Nerudovce.

Po několika letech Klub skončil a protože v té době se stal čerstvým majitelem řidičského průkazu, přihlásil se jako řidič sanitky a jezdil po Praze. Jednoho dne, na doporučení nového rozhlasového hlasatele a dřívějšího kolegy průvodce z Rožmberka, projevil o Rosáka zájem i Československý rozhlas. Když po úspěšné zkoušce ve svých 24 letech nastoupil do jeho služeb, netušil, že mu zůstane věrný plných 19 let a několik měsíců jako stálý zaměstnanec a ještě nějaký čas jako externista. Pár let dělal hlasatele zpráv.

Od 1. září 1990 je Rosák zaměstnancem Čs. televize, ačkoliv s ní externě pracoval už předtím. Přes první pokus v Televizních novinách, přes pořady Kaleidoskop a Orion zakotvil v redakci pro mládež. Za svou popularitu vděčí pořadům Magion, Vega a především velmi oblíbenému Videostopu pro dospělé. I když na žebříčcích popularity - jak je čas od času vyhlašují některé časopisy - dokonce předstihl i prezidenta Havla, je si vědom, že těžiště jeho životních jistot spočívá v rodině a práci. Jim a sportu, z něhož tenisu především, věnuje všechen svůj volný čas.

Ještě jako student se vydal se svým přítelem v roce 1969 stopem do Polska. Stopli tam jednoho Američana, který byl na svatební cestě po Evropě. Jmenoval se Jon Pariser, byl profesorem ruského jazyka a literatury na univerzitě UCLA v Los Angeles, nyní na univerzitě Santa Crus v Kalifornii. Cestou do Varšavy se natolik seznámili, že Jon přijel příštího roku do Československa a tak si ho zamiloval, že je dnes považuje za svou druhou vlast. Od té doby sem jezdil skoro každý rok, pracoval i v čs. rozhlase a stal se zde zástupcem jedné americké společnosti. Se svou manželkou Lorou se rozvedl a vzal si Češku - Hanu. Díky této životní náhodě mohl Jan Rosák s manželkou Jiřinou a dvěma dcerami Zuzkou a Maruškou strávit u něj jako host "americkou" dovolenou.

Během celé doby sovětské okupace nebyl totiž žádnému členu rodiny povolen výjezd do zahraničí, protože Rosákův starší bratr Karel, vyučený elektrikář, opustil ilegálně republiku v roce 1969 a od té doby žije trvale ve švýcarské Basileji, kde ho Jan navštívil až po dvaceti letech. Nejstarší z bratří Zdeněk, akademický sochař, žije v Chocni a pracuje jako designér v podniku Karosa Vysoké Mýto.

Čerpáno z kroniky pana Emila Paláska "IVANOVICE NA HANÉ - Z historie k současnosti" vydané MĚSTEM IVANOVICE NA HANÉ 1998.