Významní rodáci
- Antonín Placher
- Jan Vladimír Pokorný
- Josef Pokorný
- František Černý
- Jakub Černý
- Rodina Macalíkova
- Josef Macalík - vojenský kapelník
- Josef Macalík - podmaršálek
- Basil Macalík
- Bedřich Wiedermann
- Antonín Wiedermann
- Vojtěch Wiedermann
- František Štuchal
- Viktor Návrat
- Rudolf Horníček
- František Hanák
- Jan Horák
- František Bohdan
- Jan Paleček
- Jan Uhlíř - skladatel a dirigent
- Filip Cyril Župka
- Richard Kleiber
- Jan Uhlíř - vojenský kapelník a skladatel
- Jakub Palásek
- Jaroslav Kruťa
- Stanislav Crha
- Karel Dvořáček
- Dobromil Ječný
- Marie Šťastná
- Jaroslav Frank Navrátil
- Alois Složil
- Jindřich Pěnčík
- Jan Rosák
- Další významné osobnosti
Jan Horák
Jan Horák
generál
první zástupce náčelníka hlavního štábu čs. branné moci, narodil se v Ivanovicích 16. května 1868. Studoval na reálce v Karlíně a na pražské kadetní škole, 1892 - 1894 na válečné škole ve Vídni a roku 1908 na specielní škole střelecké v Mostu nad Litavou.
Roku 1889 jmenován byl poručíkem, roku 1893 nadporučíkem, 1897 kapitánem a učitelem taktiky na sborové škole v Terezíně, roku 1913 podplukovníkem a velitelem pluku, 1915 plukovníkem.
29. října 1918 přihlásil se do služeb čs. armády. V roce 1919 velel na Slovensku 8. pěší brigádě a účastnil se bojů při vpádu maďarském na Slovensku. V následujících letech vystřídal několik vyšších velitelství: velel 21. pěší brigádě, pak ustanoven zástupcem velitele 4. pěší divise a roku 1922 jmenován byl generálem a velel 5. pěší divisi, roku 1925 (jako divisionář) povolán byl do Prahy jako ředitel kursů pro velitele vojenských těles. V březnu 1926 pověřen byl vedením úřadu 1. zástupce náčelníka hlavního štábu a v září 1926 ustanoven definitivně prvním zástupcem náčelníka hlavního štábu čs. branné moci. Za velitelské zásluhy v bojích na Slovensku byl vyznamenán čs. válečným křížem.
Čerpáno z kroniky pana Františka Hladkého "PAMĚTI MĚSTA IVANOVIC NA HANÉ" vydané NAKLADATELSTVÍM GARN 2018.
Generál Jan Horák (1868 - ?)
Ivanovický rodák, jehož rodiče odtud nepocházeli a ani zde trvale nebydleli. Otec Dominik Horák byl strážmistrem u 6. pluku hulánů císaře Františka Josefa a pocházel z Komárna v tehdejším sousedním okresu Bystřice pod Hostýnem. Matka Alžběta, rozená Maarová, byla dcerou Jiřího Maara, šafáře v Židlochovicích na panství.
Jan Horák se narodil 16. května 1868 ve Frenštátě (Tyršova ulice) v čísle popisném 224. Majiteli domu byli Josef a Marie Vyskočilovi (Josef Horníček, otec Ladislava a dědeček Josefa Horníčka se přiženil a roku 1872 grunt zdědil). Narození Jana Horáka spadá do období let 1865 - 1878, kdy v Ivanovicích působil farář František Maar, narozený v Židlochovicích, tedy příbuzný Horákovy matky.
Proč byl Jan Horák příslušný do německého Šilperka (nynější název Štíty) okres Šumperk, už nelze zjistit. Snad to souviselo s jeho babičkou Annou Maarovou, rozenou Hölingerovou nebo s babičkou z otcovy strany Nepomucenou Horákovou, rozenou Litschovou, či s trvalým pobytem rodičů po odchodu z Ivanovic.
Takže o Janu Horákovi se ví jen to, že absolvoval 5 tříd vyšší reálky v Karlíně a kadetní školu v Praze. V letech 1892 - 1894 absolvoval válečnou školu ve Vídni a v roce 1908 ještě speciální střeleckou pěchotní školu v Mostu nad Litavou (Bruck a.d. Leitha) v Rakousku. Roku 1889 byl jmenován poručíkem, roku 1893 nadporučíkem, roku 1897 kapitánem a zároveň učitelem taktiky na sborové škole v Terezíně, roku 1913 podplukovníkem a velitelem 8. pěšího pluku brněnského.
V srpnu až prosinci 1914 se zúčastnil bojů na ruské frontě a v roce 1915 byl jmenován plukovníkem. Ještě v témže roce byl ale superarbitrován jako "k řadové službě nezpůsobilý" a přeložen do výslužby. Válku končil ve funkci posádkového důstojníka v Litoměřicích.
Hned po vyhlášení republiky se 29. října 1918 přihlásil do služeb československé armády a v březnu roku 1919 byl ustanoven velitelem 8. pěší brigády, s níž se zúčastnil bojů s vojsky Maďarské republiky rad na Slovensku. Za velitelské zásluhy v boji o Slovensko byl vyznamenán Československým válečným křížem. Funkci velitele 8. a v pozdějších letech také 23. a 21. pěší brigády ve vojenských posádkách v Prešově, Spišské Nové Vsi a Košicích zastával do října roku 1923. Předtím, v roce 1922 byl jmenován brigádním generálem. V listopadu a prosinci 1923 velel 2. horské brigádě ve Spišské Nové Vsi.
V období od prosince 1923 do března 1926 byl ustanoven zástupcem velitele 4. pěší divize a brzy nato velitelem 5. pěší divize v Českých Budějovicích. V roce 1926 byl ustanoven do funkce prvního zástupce náčelníka hlavního štábu čsl. armády. Na tomto místě byl roku 1928 vyjmenován divizním generálem a odtud také, po třiceti osmi letech své vojenské kariéry byl k 1. březnu 1929 přeložen do výslužby.
Tím končí o něm záznam Vojenského historického archivu v Praze, ale také veškeré další stopy v jeho životě.
Čerpáno z kroniky pana Emila Paláska "IVANOVICE NA HANÉ - Z historie k současnosti" vydané MĚSTEM IVANOVICE NA HANÉ 1998.