• Významní rodáci

  • Významní rodáci

          • Marie Šťastná

          • Marie Šťastná

            Akademická malířka Marie Šťastná se narodila 12. srpna 1920 v Ivanovicích na Hané. Její rodiče, otec Augustin Šťastný (4. 11. 1875) a matka Bernardina, rozená Langrová (1891) měli na náměstí kloboučnictví. (Dům stál asi v prostoru přední části motelu Ivanka). Marie už ve škole projevovala velký zájem o kreslení a mimořádný malířský talent. Také byla členkou amatérského výtvarného kroužku, který tehdy vedl majitel pily, původním povoláním malíř na skle, Vojtěch Kadlčík.

            Zatímco její bratr Augustin vystudoval profesuru a pak učil na Obchodní škole ve Vyškově, přišla Marie po ukončení 2. světové války na pražskou Akademii výtvarných umění. Její studium (1950 - 1955) u národního umělce, profesora Vlastimila Rady, nejen vynikajícího umělce ale i pedagoga, bylo dobrým základem pro rozvoj výrazného talentu a osobnosti mladé malířky. Po absolutoriu zůstala na Akademii ještě další čestný rok u profesora grafické speciálky Vladimíra Silovského. Na Akademii se rovněž poznala se svým budoucím manželem, akademickým malířem Bohumilem Matějíčkem (narozen 1925).

            Rokem 1950 počínaje, objevují se obrazy Marie Šťastné společně s obrazy jiných malířů na několika desítkách výstav doma i v zahraničí. Kromě společných výstav v pražských výstavních síních v Jízdárně, Obecním domě, Mánesu, galerii U Řečických, V. Kramáře, Bratří Čapků, vystavuje v Brně (1958), Jihlavě (1965), Kroměříži (1978), v Bukurešti (1957), Sofii (1957), Erfurtu (NDR 1973), západním Berlíně (1976), Zandt bei Cham. (SRN 1977), Tokiu (Japonsko 1980 - výstava evropských malířů), v Sofii (Bulharsko 1981).

            Své samostatné výstavy uspořádala Marie Šťastná v Aši (1961), v bulharském kulturním středisku v Praze (1963), ve Strakonicích (1976), v Nantes (Francie 1977), Bielefeldu (SRN 1979), také ve Vyškově (1981), v Belgii (1990). Se svým životním partnerem Bohumilem Matějíčkem uspořádali společné výstavy ve východním Berlíně (1984) a téhož roku i v Sofii. Belgií, Holandskem a Švýcarskem její výstavy končí. O Vánocích roku 1991 utrpěla Marie Šťastná těžký úraz páteře, což nepříznivě ovlivnilo na delší čas její další uměleckou tvorbu. Jejím cílem však i nadále zůstává uspořádání celoživotní výstavy v Praze i ve svém rodišti - Ivanovicích na Hané.

            Na svých studijních cestách navštívila Marie Šťastná Rumunsko, Polsko, Bulharsko, SSSR, Německou demokratickou republiku, Německou spolkovou republiku (NSR), Jugoslávii, Itálii (Sicílii), Francii, Řecko, Rakousko, Belgii, Holandsko, Albánii a Turecko.

            Malířské dílo Marie Šťastné se stalo za více než 40 let pevným článkem české realistické tvorby. Už první léta samostatné činnosti v řadách jednoho z předních pražských uměleckých spolků - Umělecké besedy - i pozdější aktivní členství ve Svazu výtvarných umělců prokázaly, že naše malířství získalo výraznou uměleckou osobnost. Její malířský projev nikdy nepodléhal cizím vlivům a dobovým tendencím. Své obrazy vytvářela robustní kresbou štětcem a barevnými plochami a skvrnami v citlivé barevné kombinaci. Umělecký projev plně odpovídá jejímu osobnímu naturelu.

            Ve své tvorbě se souběžně věnuje třem tématům: portrétu, krajině a květinovému zátiší. Portrétuje osoby, které dokonale poznala. Její krajiny, zejména velké oleje a olejové tempery vznikají jako výsledek poznání charakteru prostředí a hlubokého zaujetí ve snaze vystihnout podstatu přírody a místa, v němž lidé žijí. Z kytic kosatců, tulipánů, růží, slunečnic a jiných květin čiší její citové vzrušení a potřeba vyjádřit svůj vztah k přírodě a jejím nejkrásnějším plodům.

            Obrazy akademické malířky Marie Šťastné jsou v majetku četných našich galerií. Ale i různí sběratelé ve Francii, Německu, Americe a jinde vlastní její obrazy. Je zastoupena několika obrazy v kanceláři Pražského hradu, předsednictva vlády, ministerstva kultury a v jiných významných institucích. Ukázkami ze své tvorby je ivanovická rodačka zastoupena i ve výzdobě svatební síně našeho města.

             

            Čerpáno z kroniky pana Emila Paláska "IVANOVICE NA HANÉ - Z historie k současnosti" vydané MĚSTEM IVANOVICE NA HANÉ 1998.

    • Kontakty

      • Základní škola Ivanovice na Hané, okres Vyškov, příspěvková organizace
      • (+420) 517 363 327 - Základní škola Tyršova 218/4
        (+420) 517 363 225 - Školní jídelna
        (+420) 515 539 399 - Školní družina (přímá linka)
      • Tyršova 218/4, 683 23 Ivanovice na Hané
        683 23 Ivanovice na Hané
        Czech Republic
      • příspěvková organizace
      • 49°18'22.3"N 17°05'46.9"E
      • zsivanovicenahane.edupage.org
      • 46 270 876
      • 154527809/0300
      • 6214
      • 600125840
      • 102807396
      • 119200091
      • 103231005
      • 480
      • 1. 1. 2005
      • 1. 9. 1897
      • 75
      • 14. 2. 1996
      • 600
      • 1) Základní škola na ulici Tyršova 218/4
        - kmenové učebny 3. - 9. ročníku; školní jídelna

        2) Základní škola na ulici Wiedermannova 211/1
        - kmenové učebny 1. - 2. ročníku; školní družina I a II

        3) Sportovní hala na ulici Wiedermannova 785/3
      • qzjqtvg
      • Mgr. Lubomír Judas
        e-mail: reditel@zs.ivanovicenahane.cz
        tel.: (+420) 517 363 327 kl. 12
      • Mgr. Ilona Vodičková
        e-mail: ilona.vodickova@zs.ivanovicenahane.cz
        tel.: (+420) 517 363 327 kl. 13
      • Město Ivanovice na Hané
      • Městský úřad Ivanovice na Hané
        Palackého náměstí 796/11
        683 23 Ivanovice na Hané
  • Fotogalerie

    • zatím žádné údaje