Svaz pro spolupráci s armádou - místní organizace (SVAZARM)

První organizací s brannou tématikou i s praktickou spoluprací s armádou byl SOKOL. Už na jaře v roce 1919 podala tehdy ještě Česká obec sokolská memorandum vládě republiky Československé, v němž se pokusila načrtnout další vývoj vojenské předvýchovy. Od tohoto roku branný odbor ČOS se těmito otázkami soustavně zabýval. Ostatně viditelným důkazem spolupráce byla vystoupení armády na sokolských sletech. Největšího uznání za zvyšování brannosti mladé generace se dostalo Sokolu v roce 1929, kdy prezident republiky dekretem z 21. října 1929 rozhodl, aby pěší pluk 28 nesl napříště jméno "Pěší pluk 28 Tyrše a Fügnera". Obě složky - armáda i Sokol - byly německými okupanty rozpuštěny.

Jako pokračovatel plnění potřeb branné výchovy a rozvíjejícího se motorismu po osvobození vznikla organizace s názvem Svaz pro spolupráci s armádou (SVAZARM), ovšem už v jiných politických poměrech. V Ivanovicích se tak stalo krátce po informační schůzi v Besedním domě, konané v listopadu 1951. Zpočátku se ustavily pouze dva kroužky. Střelecký vedl Josef Sekanina, kynologický Jaroslav Lechner, zároveň předseda celé organizace.

Zanedlouho poté byl při ivanovickém Svazarmu založen Okresní automotoklub, jehož předsedou byl Jan Sobotka, jednatelem Jan Bednář a pokladníkem Jar. Čech z Chvalkovic. Mezi členy byli i vyškovští občané Adler a Synek, jimž se asi po dvou až třech letech podařilo založit Okresní automotoklub ve Vyškově a v Ivanovicích zůstal pouze motoristický kroužek. Motoristé však byli hned od začátku velmi aktivní. V září 1952 uspořádali zde Krajskou terénní soutěž motocyklů a v květnu 1953 další motocyklovou soutěž asi pro 70 jezdců zároveň s vystoupením akrobatické skupiny z Křenovic na fotbalovém hřišti. V prvních letech také organizovali hromadné zájezdy na Velkou cenu ČSSR (motocyklů) do Brna.

Asi v roce 1954 vznikl kroužek radioamatérů. Členové se scházeli v bývalém obchodě elektrospotřebičů Františka Hanáka v ulici Osvoboditelů č. p. 552. Kroužek vedl Antonín Konečný (Stará čtvrť č. p. 405). V témže roce na jaře probíhal na Žabím škrku automotokurz pod vedením učitele autoškoly Theodora Zedníka z Vyškova. Hřiště na Rozvízu bylo pak dějištěm Velkého letního karnevalu hlavně zásluhou člena Bořivoje Kyseláka. Společenské akce pokračovaly i v dalších letech - vinobraním v Besedním domě a pravidelnými ostatkovými večírky na Žabím škrku.

Záslužná byla spolupráce Svazarmu se školou, zvláště za ředitele Vladimíra Foltánka. Běžné seznamování se s dopravními předpisy bylo doplněno i praktickou výukou. Pro kurzy malých motocyklů, které vedl Jan Bednář u žáků 9. ročníku, byly k dispozici dva služební Pionýry, na nichž se za celou dobu trvání kurzů vyškolilo skoro tisíc řidičů malých motorových vozidel. Ivanovické skupiny žáků vyhrávaly okresní přebory a jedenkrát i krajský přebor v Brně. Kromě Jana Bednáře, který byl také členem okresní i krajské komise dopravní výchovy, se věnovali žákům učitelé Pavel Procházka, Jan Válek, Jan Dočkal. Jako první na vyškovském okrese bylo vybudováno pro praktickou výuku dopravní hřiště na pozemku bývalé školní zahrady a v květnu 1976 uvedeno do provozu.

Motoristický kroužek Svazarmu se postupně vybavoval pro potřebu svých členů hlavně po stránce technické. Svépomocí vybudované garáže v ulici 9. května byly v roce 1971 předány do užívání, přistavená autodílna vybavena nejnutnějším zařízením (starší soustruh, svářečka, zvedáky, seřizovač světel a jiné) a po zajištění vlastního zdroje vody vykopáním studny byla postavena i umývací rampa. Upravená klubovna byla přechodně poskytnuta pro schůze i jiným organizacím (zahrádkářům ap.).

Nejčastějšími, téměř pravidelnými podniky v sedmdesátých a osmdesátých letech, jichž se členové motoristického kroužku zúčastňovali, nebo je sami pořádali, byly: Hon za liškou, Jízda zručnosti, Jízda do neznáma, Motorista roku, Okresní přebor BOAS, O pohár Biovety. V roce 1976 uspořádal kroužek školení o nově vydané vyhlášce č. 100, jehož se v Besedním domě zúčastnilo přes 200 řidičů.

V roce 1982 byl při místní organizaci Svazarmu založen Minikárklub. Sedm chlapců a jedna dívka (tři v kategorii M-1, tři v M-2 a jediná v kategorii M-3 D) se ještě téhož roku dali do závodění. Prvním závodem byl okresní přebor v Olšanech na dvou stavebnicových minikárách zakoupených od Svazarmu Vyškov. Příštího roku přibyly další dvě, jedna zakoupená od klubu ve Ždánicích a jedna dle vzoru vyrobená Františkem Vinklárkem, takže v roce 1983 na 4 minikárách absolvovali závodníci 10 závodů (okresní přebor i Jihomoravský pohár). V konečném umístění poháru Jm kraje v kategorii M-1 z 34 závodníků skončil Pavel Vinklárek 14. a Zdeněk Borský 17. V kategorii M-2 Libor Fiala a František Štěpánek vynechali dva závody, a proto jejich umístění bylo horší. V sezóně 1984 absolvovalo 7 ivanovických jezdců 9 závodů, z nichž v okresním přeboru obsadili většinu předních míst. V dalších letech si ve své kategorii vedla velmi úspěšně Hana Borská - vítězka okresního přeboru v roce 1987, v roce 1988 ze série tří závodů Jm kraje (Buchlovice, Bořetice, Brno) 3. místo a čtvrtá ze šesti závodů o Pohár Jm kraje. Největším jejím úspěchem bylo v roce 1989 vítězství v sérii Krajského poháru a osmé místo na mistrovství republiky.

Z chlapců závodili jak v okresních, tak krajských soutěžích kromě už jmenovaných také Petr Nakládal, Dušan Lasovský, Martin Štěpánek, Michal Patloka, Pavel Procházka, Jiří Procházka, zvlášť v okresním přeboru s velmi dobrými výsledky. Krajské soutěže se jely na různých místech Moravy: v Bučovicích, Ždánicích, Kyjově, Kašavě u Holešova, Žlutavě u Napajedel, Havířově, Brně, i za účasti ivanovických závodníků.

V roce 1988 se zúčastnil kroužek ještě jedenácti závodů, ale ze sedmi minikár byly použitelné pouze tři - na ostatní nebylo k sehnání hlavně obutí, a tak poslední tři závodníci koncem roku 1989 éru Minikárklubu ve Svazarmu Ivanovice ukončili. A není divu. Tento sport zabere hodně času nejen závodníkům, ale i rodičům, bez nichž se neobejde. Postavení nové motokáry představuje nejméně 200 hodin, tréninky, soboty, neděle, cesty na závody a zpět v průměru 50 kilometrů od bydliště, hmotné a technické zabezpečení, to byly důvody a překážky dalšího pokračování.

Střelecký kroužek existoval už od založení organizace. Po prvním vedoucím Josefu Sekaninovi převzal vedení kroužku Jaroslav Hádra, od roku 1982 František Fiala, od roku 1984 Zdeněk Zrotál, po něm Zdeněk Borský a od roku 1987 Jar. Chmelař. V roce 1985 se ještě 24 členů rozdělilo na dvě skupiny: střelba ze vzduchovky a střelba z malorážky, ale už v roce 1990 pro všeobecný nezájem kroužek zanikl.

Kynologický kroužek vedl 1. předseda organizace Jaroslav Lechner, po něm i další předseda Karel Ševčík. Odtržením kynologů kroužek zanikl, protože členové přešli do vlastní samostatné organizace. Koncem roku 1988 s počtem asi 10 členů a vedoucím Vítězslavem Hladkým kroužek obnovilo, ale byl to spíše jen pokus s jepičím životem.

V roce 1987 asi 13 mladých členů založilo kroužek Bikrosu. Tři bikrosová kola zakoupila organizace, pět získala od Okresního výboru Svazarmu. V okresním přeboru, rozděleném do tří kategorií, závodili: v kategorii AVD Hana Borská, v kategorii B Jiří Ševčík, Petr Nakládal, Zdeněk Šťastný a Pavel Černý. Ten jako člen krajského družstva po vyhraném okresním přeboru (1987) se dobře umístil i v soutěži celorepublikové. V kategorii C dosahovali dobrých výsledků Zdeněk Prášil, Radek Šťastný a Petr Olejníček. I tento kroužek stihl stejný osud jako předešlé.

Začátkem roku 1990 se sešlo 7 členů a pod vedením Lad. Štolfy a Milana Šrubaře založili HIFI klub. Ani tento pokus se nevydařil a klub skončil dřív, než jej vzala veřejnost na vědomí.

Dne 14. března 1990 nabyla právní moci registrace samostatné nezávislé motoristické organizace Ústřední automotoklub Československé federativní republiky (ÚAMK ČSFR), od roku 1991 ÚAMK Čech a Moravy s členstvím ve Sdružení technických sportů a činností, jako nástupnická organizace Svazarmu. Místní organizace název (dle textu razítka) ÚAMK Čech a Moravy MOBIS Ivanovice n. H. Zbytek bývalého Svazarmu pak: Asociace víceúčelových ZO technických sportů a činností ZO MOBIS Ivanovice n. H.

Svazarm jako branná zájmová organizace tvořil politicky důležitou složku Národní fronty. Vzhledem ke své početné členské základně (nejvyšší počet 173 členů je z roku 1989) se také platně podílel na "dobrovolných" brigádách, prvomájových průvodech a jiných veřejných vystoupeních.

Předsedové organizace od roku 1951: Jaroslav Lechner, Karel Ševčík, Josef Hořava, MVDr. Zdeněk Karl, od roku 1958 Antonín Kopečný, od roku 1974 Jan Nejedlík, od roku 1979 František Štěpánek, od roku 1985 Jar. Nakládal, od roku 1991 Zdeněk Borský. Jednatelem byl až do roku 1983 Jan Bednář, do roku 1990 Zdeněk Borský. Pokladníkem až do roku 1982 Jar. Konečný, po něm Zdeněk Šrubař.

V dnešní době organizace sice trvá, ale činnost nevyvíjí. Svůj majetek, svépomocnou dílnu, pronajala a finanční hotovost má uloženu na kontě u Čs. spořitelny, a. s. ve Vyškově.

Čerpáno z kroniky pana Emila Paláska "IVANOVICE NA HANÉ - Z historie k současnosti" vydané MĚSTEM IVANOVICE NA HANÉ 1998.