Sportovní fotbalové kluby - SK Ivanovice, SK Haná Ivanovice

Počátky ivanovického fotbalu spadají do let 1920 - 1923. Pamětník tehdejších časů a jeden z prvních hráčů kopané Jaroslav Adámek z Přemyslovy ulice vyprávěl, že prvním hřištěm byla louka v Rumze vedle vrbového prutníku. Hrálo se příležitostně i jinde, mimo jiné také na poli pana Vychodila za "Přemyslovkou". Jakmile bylo pole obděláno, muselo se čekat, až bude sklizeno. Hřiště nemělo žádné předepsané rozměry a za branky postačily dvě tyčky, místo horního břevna často jen natažený provaz. O nějakých sítích za brankami a podobně se ani nesnilo. Góly byly často problematické, soudce většinou vybraný z diváků, o dohady a někdy i potyčky nebyla nouze.

Když se v roce 1921 nastěhoval do ivanovického zámku Státní diagnostický a seroterapeutický veterinární ústav, zřídil pro svoji potřebu chovu koní prostorný výběh (dosud na původním místě). Ten se stal také hřištěm prvního řádně založeného fotbalového klubu s názvem SK Meteor Ivanovice. Jenže brzy došlo k zákazu používání této plochy za hřiště z hygienických důvodů a tak se zase hrálo kde se dalo a problém "hřiště" se několikrát opakoval, až obec zřídila obecní hřiště na svém pozemku u Hané na Rozvízu. 24. září 1938 zároveň s žádostí o povolení lehkoatletických závodů požádal Meteor obec o odprodej tohoto pozemku. Stejnou žádost si však podaly i tělocvičné jednoty Orel a DTJ. Dělnická tělocvičná jednota nakonec v roce 1931 hřiště odkoupila a v následujícím roce oplotila.

V letech 1929 - 1930 se Meteor pro vnitřní neshody rozpadl a někteří hráči si založili nový klub SK Haná a upravili si hřiště v cihelně, ostatní si založili SK Slavoj na upraveném obecním pozemku v Husově ulici (asi v místech dnešních garáží). Obě hrací plochy byly pro kopanou malé, takže mužstva hrávala pouze o sedmi hráčích. Po jednom zápase s Vyškovem (7. 7. 1930) provedl Slavoj nábor nových členů, pronajal si pozemek patřičných rozměrů za Serologickým ústavem a požádal Hanáckou župu fotbalovou (HŽF) o řádnou registraci pod názvem SK Ivanovice.

První sportovní klub SK Meteor - Zleva stojící: Fr. Horňák, Otmar Kolář, Karel Čecháček, Zdeněk Čecháček, ???, klečící: Jaroslav Adámek, Lad. Říha, Lad. Patloka, sedící: Zdeněk Havlík, Bedřich Kudláček, František Nevřiva

Ale současně žádá o registraci také SK Haná, jenž se přestěhoval na Rozvíz. Hanácká fotbalová župa nejprve nechtěla v tak malé obci připustit dva registrované kluby, ale nakonec došlo k dohodě a oba kluby ještě v podzimní sezoně roku 1930 byly zařazeny do II. třídy mistrovské soutěže HŽF. Hřiště Hané sice neodpovídalo předepsaným rozměrům pro mistrovské zápasy, ale pro soutěž v nižší třídě udělala HŽF výjimku. Všechny dosud sehrané fotbalové zápasy byla pouze přátelská neregistrovaná utkání.

Čelnými funkcionáři těchto registrovaných klubů byli: předsedou Hané Rudolf Havlík, sekretářem Alois Němec, od roku 1932 Alois Svoboda. Prvním předsedou SK Ivanovic se stal Jan Netočný, sekretářem Zdeněk Čecháček, po odchodu z Ivanovic od září 1931 Jan Reška. V roce 1932 byl zvolen předsedou Vojtěch Šimčík, jednatelem Jan Navrátil. V tomto roce byl uspořádán Velký sportovní den na nově pronajatém hřišti za selskými mlaty mezi železniční tratí a cestou k panskému dvoru. Kromě fotbalu byly na programu i závody cyklistů, házená, lehká atletika a večer v Besedním domě tanec s programem.

Na oslavu pětiletého trvání SK Ivanovic uspořádal klub 3. a 4. srpna 1935 Sportovní slavnost. Prvního dne večer lampionový průvod městem a zahájení kuželkového turnaje o ceny. Druhý den dopoledne se konaly závody dětí na koloběžkách, cyklistický závod a dorostenecký turnaj v kopané. Odpoledne se hrálo jeho finále, utkaly se v přátelském zápase náhradní družstva obou místních klubů a vyvrcholením byl zápas prvního mužstva SK s účastníkem I. A třídy HŽF SK Kojetín.

Jarní fotbalovou sezonu 1936 ukončil SK Ivanovice postupem do I. B třídy HŽF, v níž zahájil podzimní sezonu 13. září s "věčným rivalem" SK Vyškov. Do roku 1939 pokračovaly oba ivanovické kluby v samostatné činnosti. V jarní sezoně 1939 po prohraném zápase v Lipníku (4:2) skončil SK Ivanovice na posledním místě tabulky a sestoupil do II. třídy HŽF, ale po roce (podzim 1939 - jaro 1940) se opět vrátil do I. B třídy, jenže pod novým názvem.

Vyškovské kluby SK Vyškov a SK Haná Vyškov 30. ledna 1939 likvidovaly a 1. února založily společně Hanácký sportovní klub Vyškov (HSK). I oba ivanovičtí rivalové uznali, že pokles hráčů a ekonomická situace obou klubů si žádá podobné řešení. Spojení obou klubů se nakonec ukázalo správné a přineslo své kladné výsledky. Ještě před zahájením podzimní mistrovské sezony uspořádal nový Hanácký sportovní klub Ivanovice (HSK) 18. srpna 1940 sportovní den s dopoledními lehkoatletickými závody a odpoledním fotbalovým turnajem za účasti SK Haná Tovačov, SK Kojetín a SK Sparta Hulín. Vítězem turnaje se staly překvapivě nadšeně hrající Ivanovice. Mistrovskou sezonu opět v I. B třídě zahájil HSK 25. srpna 1940 výhrou nad DSK Lipník (6:3), shodou okolností nad mužstvem, které odsoudilo už bývalý SK Ivanovice ke zmíněnému jednoročnímu sestupu.

Ročník 1940/1941 skončil úspěšně. Deset let mistrovské kopané v Ivanovicích oslavil HSK 15. června přátelským zápasem s divizním SK Přerov (pouze se třemi náhradníky), nad nímž zvítězil 5:1! Úspěšný byl i ročník 1941/1942: 5. místo, 25 bodů, skóre 97:79, přičemž v podzimní části získal HSK pouze 2 body a pasivní skóre 19:37!

Další ročník 1942/1943 byl ještě úspěšnější. V něm skončil HSK v I. B třídě HŽF okrsek střed na 2. místě za SK Zejda Přerov. Celková bilance: 34 zápasů (26 mistrovských, 4 pohárové, 4 přátelské), z nich 23 vítězných, 3 nerozhodné, 8 porážek. Celkové skóre aktivní 156:93. Nejlepší střelec Oldřich Bednář - 40 gólů. Druhé mužstvo sehrálo 10 zápasů (6 vítězství, 1 remíza, 3 porážky, skóre 35:28), většinou s bližšími soupeři. Dorost neuspěl: 15 zápasů (3 vítězství, 1 remíza, 11 porážek, skóre 39:67). Neúspěch byl způsoben složením mužstva vesměs z nových hráčů.

Po 25. květnu 1942 v důsledku atentátu na Říšského protektora R. Heydricha byly zakázány všechny podniky a shromáždění. Přerušení činnosti trvalo do 12. července. O politickém ovzduší v Protektorátu svědčí i to, že dosavadní předseda klubu Antonín Myslín pro rok 1943 jmenoval (!) nové funkcionáře: místopředsedu Karla Přikryla, jednatele Al. Svobodu a pokladníka J. Póče.

Ročník 1943/1944 byl nejúspěšnějším v historii klubu. V jarní sezoně s 11 zápasy bez porážky si vybojoval HSK postup do I. A třídy HŽF. Neméně úspěšně si vedl i v Českém poháru, v němž postoupil až do 5. kola, když ve 4. kole porazil divizní SK Přerov 5:4 a teprve s divizní Fatrou Napajedla po velké bitvě v prodloužení podlehl 3:2.

Vybraní hráči HSK Ivanovice a HSK Vyškov sehráli 18. 7. 1943 ve Vyškově přátelské utkání s mužstvem I. ligy SK Židenice. Na čestném výsledku 2:7 se podíleli oběma brankami nejúspěšnější střelci celého ročníku Oldřich Bednář a Rostislav Kovařík. 8. srpna téhož roku hostil Vyškov také mistra ligy SK Slavii Praha v kompletní ligové sestavě. Byla to jedna z podmínek přestupu ivanovického odchovance Slávka Kocourka do SK Baťa Zlín a později do Slavie. Na výsledku 2:16 se podíleli brankami: Bican 7, Kopecký 4, Žďárský 3, Hemele a Vycpálek po 1.

Do podzimní části soutěže I. A třídy (1943) nastoupilo mužstvo HSK nejen bez posil, ale naopak klíčoví hráči jeden po druhém odešli: Střaslička, Bednář do SK Hulín, Rostislav Kovařík do SK Prostějov, oba později do Jihlavy, a další. Oslabení, vyčerpanost z jarní sezony a ztráta sebedůvěry způsobily, že mužstvo kráčelo od porážky k porážce. Podzimní kolo vyhrála Slavia Uherské Hradiště (9 vítězství, 3 remízy, 1 porážka), poslední (14.) HSK Ivanovice (1 vítězství, 1 remíza, 11 porážek). Jarní kolo bylo pak jen pokračováním v neúspěchu z podzimu. Ale ani HSK Vyškov se v tomto ročníku nevedlo o moc lépe, skončil předposlední a spolu s HSK Ivanovice sestoupil. Konečný stav byl:

1. Slovácká Slavia Uherské Hradiště	36 bodů	skóre 89:47
13. HSK Vyškov	20 bodů	skóre 42:105
14. HSK Ivanovice na Hané	7 bodů	skóre 36:124

z toho byly 2 zápasy vítězné, 3 remízy a 21 porážek.

Po tomto debaklu byla na 1. července svolána mimořádná valná hromada a zvoleno (!) nové vedení klubu: Alois Svoboda předseda, Jaroslav Dostál místopředseda, Alois Boleloucký jednatel, Ivan Hruška pokladník.

Ale brzy v důsledku nepříznivé vojenské i hospodářské situace Německa byla v rámci celé Říše, tedy i Protektorátu Čechy a Morava, učiněna opatření pro "totální válečné nasazení", oblast sportu nevyjímaje. Od 10. září se hrálo tzv. náhradní mistrovství HŽF v 31 okruzích. Druhý okruh tvořily kluby: HSK Ivanovice, SK Chvalkovice, SK Dřevnovice, SK Haná Nezamyslice, SK Mořice a SK Tištín.

Dle nařízení říšského zmocněnce pro totální válečné nasazení dr. Goebbelse z 24. 8. 1944 byl dovolen spolkový sport jen "o nedělích a svátcích, jakož i ve všedních dnech od 18 hodin v místě omezeném rozsahu. Župní, okrsková mistrovství, pohárové zápasy atd. se nesmějí konat. Přátelské zápasy se sousedními kluby jsou dovoleny mezi obcemi do vzdálenosti 30 km."

6. července 1944 uspořádal ještě I. ČKV Vyškov spolu s HSK cyklistické závody v ulicích Ivanovic k propagaci cyklistiky s úmyslem založit 1. cyklistický odbor na Vyškovsku. Zúčastnili se závodníci z Vyškova, Němčic, Prostějova, z brněnských klubů Žižka a CK Židenice. V závodě dorostu dojel na 4. místě Jar. Libra (závodil za Němčice) a v závodě příchozích byl Ondruška z HSK druhý.

Když na jaře roku 1941 byl rozpuštěn Sokol jako organizace Říši nepřátelská, řada jeho mladých členů se snažila pokračovat ve sportovní činnosti v HSK, kde tak vznikly nové odbory. Těsně před rozpuštěním Sokola založil v únoru 1941 Alois Němec odbor stolního tenisu, v červnu 1941 byl založen odbor odbíjené, v roce 1942 hokejový odbor, v roce 1943 šachový odbor, který ještě téhož roku sehrál 3 klubová utkání (2 x s HSK Vyškov a 1 x s ŠK Doloplazy). Velikonoční turnaj klubu 1944 vyhrál Josef Jelínek, klubový přebor Emil Palásek ml. Událostí roku byla simultánka šachového mistra Šajtara v Besedním domě na 40 šachovnicích.

Úspěšně se začala rozvíjet činnost odboru stolního tenisu HSK. V roce 1942 se umístil na 2. místě I. B třídy v mistrovství Hanácké župy stolního tenisu (HŽST) - okrsek Kroměříž/Kojetín. Našlo se jen několik zaznamenaných výsledků  z roku 1942 a 1944:

4. 1. 1942	TTO HSK - TTO Zejda Přerov 10:4 (přátelské utkání)
18. 1. 1942	TTO Hanácká Slavia Kroměříž - TTO HSK 11:3
18. 1. 1942	TTO Kojetín - TTO HSK 6:8
25. 1. 1942	TTO HSK - TTK Dřevnovice 10:4
8. 2. 1942	TTO HSK - DSK Viktoria Přerov (liga) 1:13
22. 2. 1942	TTO DTJ Ivanovice - TTO HSK 3:11
8. 3. 1942	TTO HSK - TTO SK Kojetín 5:9
??. ??. 1944	TTO HSK - Stadion Přerov 6:8 (přátelské utkání)
??. ??. 1944	TTO HSK - SK Bystřice pod Hostýnem 10:4 (mistrovské utkání)

 

Od tohoto odboru se z jakýchsi důvodů oddělilo několik hráčů a hráli zápasy pod názvem SSM Ivanovice. V sezoně 1943/1944 vítězstvím 27. 2. 1944 nad SK Hulín 12:2 vyhráli 2. třídu Hanácké župy stolního tenisu bez ztráty bodu! (8 zápasů, skóre 83:29). Kulíšková a Lad. Štolfa vyhráli všechna svá utkání. Několik dochovaných výsledků:

27. 2. 1944	SSM Dřevnovice - SSM Ivanovice 4:10
27. 2. 1944	SSM Ivanovice - SK Hulín 12:2 (už zmíněný výsledek)
3. 12. 1944	SSM Ivanovice - TTO HSK 10:4
???	TTO HSK Ivanovice - SSM Ivanovice 3:11 (odvetný zápas)
17. 12. 1944	SK Ježkovice - SSM Ivanovice 0:14 (nově založený odbor)

 

Všechna domácí utkání se hrála v sále DTJ na Žabím škrku.

Hokej neměl vhodné podmínky ku svému rozvoji. Odkázán na přírodní led, hrál se nepravidelně, pouze v období déle trvajícího mrazu, takže se většinou stihlo uskutečnit jen několik vesměs přátelských zápasů. Už v roce 1935, kdy se podařilo zřídit kluziště na sokolském hřišti, uskutečnil se první hokejový zápas mezi Sokolem Ivanovice a Sokolem Vyškov (20. ledna). Hokeje se zachtělo i hráčům SK Haná, ale narychlo sestavené mužstvo prohrálo 31. 1. s kombinovaným družstvem Sokola Vyškov vysoko 11:0.

Hokejisté HSK Ivanovice však docílili v letech 1942 - 1944 několika dobrých výsledků. Tak 8. února na turnaji za účasti HSK Vyškov, ČSS Drnovice, SDH Luleč po vítězství nad Vyškovem 2:1 prohráli ve finále se silným celkem Lulče 0:7. 22. února porazil HSK dorost HS Drysice 4:3, v odvetném utkání prohrál 4:2. V Drysicích se hrál tehdy dobrý hokej. Hrála tam i pražská Sparta při svém zájezdu na Moravu. Tuhá zima 1942 umožnila sehrát ještě několik utkání. Naopak v roce 1943 se nedalo hrát vůbec. V roce 1944 prohrál HSK ve Vyškově s HSK 6:1 (16. 1.), v Nemojanech 27. 2. posílen několika hráči Drysic zvítězil 3:9. (I v Nemojanech se tehdy hrál dobrý hokej).

Po rozpuštění Sokola založilo několik hráčů v červnu 1941 v HSK odbor odbíjené (volejbal). Z prvního období jeho činnosti jsou známy dodnes i některé výsledky:

15. 6. 1941	MNS Dřevnovice - HSK 1:4 (hráno na 5 setů)
18. 6. 1941	MNS Nosálovice - HSK 2:3
22. 6. 1941	HSK - Reálné gymnázium Vyškov 3:1
22. 6. 1941	(odpoledne) Turnaj o vlajku HSK

Konečné pořadí:

1. HSK
2. MNS Nosálovice
3. HSK II.
4. MNS Dřevnovice

 

19. 9. 1941 - Turnaj o putovní pohár v Dědicích:

1. HSK
2. Prasklice
3. Dědice

 

28. 9. 1941 - HSK - SK Kojetín 4:0

1942 - není písemných záznamů

1943 - HSK se zúčastnil několika turnajů v okolí. Zvítězil v Němčicích a Dědicích, domácí turnaj vyhrála Haná Prostějov.

25. 6. 1944 - Turnaj v Dědicích:

1. SK Rousínov
2. SK Němčice
3. HSK

 

Lehká atletika se soustavněji pěstovala jen v Sokole, SK Haná Ivanovice a SK Ivanovice (i později HSK) ji pouze příležitostně doplňovaly programem svých sportovních slavností. Přesto dorost HSK dosáhl pěkného výsledku. 29. října 1940 se zúčastnil atletického pětiboje v Kojetíně a byl druhý před HSK Vyškov, SK Křenovice a DSK Lipník. Zvítězil Kojetín.

Házená v období Protektorátu rovněž hledala útočiště v HSK. Většina hráčů Sokola však už házené zanechala, takže se hrálo jen občas a výsledky tomu odpovídaly. (Například 29. 8. 1942 HSK - HS Domaželice 4:12). Nedostatek hráčů trval i po fúzi s odborem DTJ v roce 1943. Přesto se hrálo dál, ale výsledky byly žalostné. Dvě prohry s HSK Vyškov 12. září 7:5 a 1. listopadu 8:3 na jeho půdě byly ještě přijatelné, ale 23. dubna 1944 s SK Chropyně 18:1, 7. května s Union Žeravice (účastník II. třídy Hanácké župy) 21:2 a 18. června s SK Chropyně 19:0 rozpad mužstva dovršily.

Tímto debaklem však házená neskončila. Do začátku podzimní sezony se zformovala mladá dorostenecká mužstva hochů i děvčat a sehrála se svými dorosteneckými soupeři a soupeřkami několik dvojzápasů. SK Morkovice, SK Rolný Prostějov a poslední SK Bedihošť (7. 11.) napsaly poslední řádky do historie české házené v Ivanovicích. Dnešní, tzv. mezinárodní házená se tenkrát ještě nehrála. Veškerá činnost celého HSK Ivanovice vlastně už stejně končila v důsledku blížících se válečných událostí.

První schůze HSK po osvobození se konala 12. června 1945. Bylo na ní zvoleno nové vedení. Alois Svoboda předseda, Emil Jílek místopředseda, Jan Netočný jednatel. Klub vykazoval 232 členů a fotbalové mužstvo zůstalo zařazeno v I. B třídě HŽF. Podzimní sezonu zahájilo s tradičním rivalem HSK Vyškov za rekordní účasti diváků. Do této mistrovské skupiny byla zařazena ještě mužstva: Union Lověšice, SK Lipník nad Bečvou, SK Bystřice pod Hostýnem, Viktoria Přerov, SK Zdounky, SK Kozlovice u Přerova, SK Lobodice, SK Haná Klenovice, SK Němčice, SK Zejda Přerov a Slavoj Předmostí u Přerova.

Na valné hromadě 24. března 1946 bylo konstatováno: Konala se 1 členská schůze, dřívější odbory činnost neobnovily, byly sehrány pouze 3 volejbalové zápasy. Za odstěhované funkcionáře byli zvoleni předsedou Jan Žváček, jednatelem Jaroslav Králík. Klub se ocitl bez hřiště, protože majitel pozemku vyškovský cukrovar dosavadní pronájem zrušil.

14. dubna 1946 bylo přijato navrhované sloučení tělovýchovy a sportu dle federativního návrhu, ale 24. dubna bylo zrušeno a bylo schváleno organické sloučení, které se pro organizační potíže centrálních orgánů neustále protahovalo.

Výroční schůze konaná 16. března 1947 zvolila nového místopředsedu Boh. Zimáka a jednatele Jaromíra Němce. Klub vykazoval 127 členů, mužstvo se umístilo na 8. místě mistrovské tabulky. Bylo konstatováno, že vzhledem k příznivé zimě byl obnoven hokejový oddíl a sehrál 13 přátelských zápasů. Také oddíl stolního tenisu sehrál asi 4 utkání. Družstvo stolního tenisu SSM, které vystupovalo jako jakýsi pododbor  v rámci HSK se oddělilo jako samostatná složka v čele s Rostislavem Kovaříkem. Sál DTJ si však 18. 9. 1947 pronajal pro svá utkání odbor stolního tenisu HSK.

Poslední výroční schůze HSK 25. ledna 1948 byla rušná. Vedení, obviněné z klubové nekázně a nepořádků, odstoupilo. Úspěšně si vedl jen oddíl stolního tenisu, který zásluhou K. Číhaly vedl tabulku I. třídy HŽST. Nový předseda Karel Přikryl, místopředseda Josef Slavík a jednatel Vilímovský už své celé funkční období nedokončili.

2. března byl ustaven Akční výbor pro sjednocení tělovýchovy. K 28. 3. mělo být finanční hospodaření klubu uzavřeno. Závěrečná schůze HSK Ivanovice 23. 11. - už v sokolovně - uzavřela jeho historii.

"Sjednocený Sokol" však netrval dlouho. Zákonem č. 71/52 Sb. byl všechen majetek převeden do ROH a pak na základě zákona č. 68/56 Sb. přešel do vlastnictví utvořeného Čsl. svazu tělesné výchovy (ČsTV).

Na základě toho vznikly v Ivanovicích nejprve dvě organizace: Dynamo (ROH Bioveta) a Slavoj (ROH sladovna). Vesnické organizace si mohly ponechat název Sokol. Sloučením obou odborářských jednot 1. června 1957 byla ustavena Tělovýchovná jednota Slovan Ivanovice.

Fotbal, jako hlavní náplň bývalého HSK Ivanovice, nikdy už podobných úspěchů z dřívějších let nedosáhl. Mistrovská soutěž Okresního přeboru, v níž Dynamo a pak Slovan řadu let hrály, by byla asi srovnatelná s dřívější III. třídou Hanácké župy fotbalové.

 

Čerpáno z kroniky pana Emila Paláska "IVANOVICE NA HANÉ - Z historie k současnosti" vydané MĚSTEM IVANOVICE NA HANÉ 1998.