Tělocvičná jednota OREL

Tělocvičná jednota OREL byla založena v Ivanovicích roku 1921. Jejím předchůdcem bylo v roce 1906 založené Všeobecné sdružení křesťanského dělnictva s tělocvičným, divadelním a pěveckým odborem. Předsedou sdružení byl sladovnický dělník Jan Vychodil. Na počátku první světové války se však sdružení rozpadlo. Po válce v roce 1921 se ustavilo jako Tělocvičná jednota Orel s cílem kromě tělocviku pěstovat také zpěv a divadlo v duchu církve římsko-katolické. Jednota se usídlila v hostinci U Mazáčů, v Nádražní ulici č. p. 136 (pozdější název Litovelská pivnice). Ze zakládajících 38 členů jednoty vzrostl jejich počet do roku 1929 na 145.

Starostou Orla od založení až do roku 1928 včetně byl obuvník František Pospíšil, č. p. 379, od roku 1929 katecheta P. Antonín Stokláska. Místopředsedu Jiřího Vdolečka vystřídal téhož roku kamnář František Netočný. Po odchodu vzdělavatele a jednatele P. Františka Hály převzal funkce P. Hasilík. Náčelníkem jednoty v roce 1929 byl Bohuslav Klapil. Příchod sportovně založeného kněze P. Hasilíka do Ivanovic oživil zájem o některá sportovní odvětví, například stolní tenis, volejbal (hrál se na hřišti DTJ - Dělnická tělocvičná jednota), dokonce se podařilo sestavit celé fotbalové družstvo, které sehrálo jen několik přátelských zápasů s nejbližším okolím.

Tělocvičná činnost nesla se stejným směrem jako v Sokole nebo v DTJ. Na rozdíl od jmenovaných nebyla tak soustavná, v průběhu doby kolísala se závislostí na měnícím se složení členské základny. Rozdíl proti Sokolu byl i v tom, že jak Orel, tak DTJ byly tělocvičné spolky s jasnou politickou orientací. Jejich vzdělavatelský program byl v souladu s politickým programem Čsl. sociální demokracie v DTJ, v Orlu v souladu s programem Československé strany lidové s důrazem na náboženskou složku církve římsko-katolické. Například součástí programu orelských veřejných cvičení byla účast v kostele na mši svaté.

Jako jiné spolky pořádal i Orel taneční zábavy, ochotnická divadelní představení. Zpěv pěstoval hlavně pro vystoupení v kostele nebo při spolkových oslavách. Výběr divadelních her vycházel z omezených personálních i technických možností spolku, z jeho ideového zaměření i vkusu svého obecenstva s přihlédnutím i k žádoucímu finančnímu výsledku pro spolkovou pokladnu.

Jednota československého Orla Ivanovice na Hané (název uveden podle spolkového razítka z roku 1945) obnovila po válce činnost 22. června 1945 za účasti 25 členů s těmito funkcionáři:

František Kára starosta, Josef Horníček místostarosta, Vojtěch Judas jednatel, Valerie Pospíšilíková rozená Rychlá pokladní, Dp. Josef Hrazdil vzdělavatel, MVDr. Zdeněk Fojtách náčelník a Miluše Trávníčková náčelnice.

V roce 1946 byla zvolena jednatelkou Anna Vincencová, provdaná Štěrbová. V roce 1947 převzal funkci opět Vojtěch Judas, novým starostou se stal František Tomášek, vzdělavatelem kaplan Alois Lyčka, náčelníkem J. Šimáček. Pro rok 1948 byli zvoleni: František Kára starosta, Marian Navrátil jednatel, Dp. Antonín Berka vzdělavatel, Josef Pospíšilík náčelník.

Jediný dochovaný doklad o činnosti této organizace jsou účtenky a jednatelská kniha z let 1945 - 1948, která končí zápisem ze schůze výboru dne 18. února 1948. Žádné jiné písemnosti z předešlé doby nebyly archivovány.

Ze zachované pokladní knihy Družstva Lidového domu je sestaven tento neúplný seznam divadelních představení. Většina názvů je bez uvedení autora:

1924

• 21. 4. "Mistr Bedrník"
• 3. 6. "Mistr Šídlo" aneb "Když se kopyta rojila"
• 31. 8. "Švédové v Praze"
• 3. 9. "Shledání na hřbitově"
• 21. 12. "Kráska ze Šumavy" (Vyškov)

 

1925

• 6. 1. "Za tatíčkem"
• 15. 3. "Závěť" (Vyškov)
• 18. 4. "Z nařízení bytové komise"
• 12. 10. "Zmatek nad zmatek"
• 4. 11. "Matka trpitelka"

 

1926

• 11. 3. "Maryša" (Vilém Mrštík)
• 13. 10. "Jakou našel Jakub"
• 15. 11. "Modlitba na hřbitově"
• 14. 12. "Hvězda veletrhu"

 

1927

• 16. 3. "Pojď na mé srdce"
• 2. 5. "Mlýny boží" (svaz katolických žen)
• 8. 6. "Dvě Přemyslovny" (S. k. ž.)
• 17. 11. "Zachycen proudy"
• ??. 11. "Jaro v podzámčí"

 

1928

• 11. 3. "Láska vítězí"
• 10. 10. "Kvas na Boleslavi"
• 28. 10. "Odplata za zradu"
• 20. 11. "Divné jsou cesty Páně"

 

1929

• 22. 9. "Růžový závoj"
• 8. 10. "Sedlák Zlatodvorský"

 

1930

• 3. 8. "Děvče od Čerchova" (B. Rajská-Smolíková) (S. k. ž.)
• 8. 11. "Krajánku vrať se" (M. Vrána Trocnovský) (S. k. ž.)

 

1931

• 22. 5. "Radúz a Mahulena" (Julius Zeyer) (S. k. ž.)
• 1. 11. "Potkalo ji štěstí" (V. Kosmák) (S. k. ž.)

 

1932

• 4. 9. "Její Veličenstvo láska"
• 3. 11. "Potkalo ji štěstí" (S. k. ž.)
• 27. 11. "Ferda šéfem" (M. Vrána)
• 26. 12. "Pašeráci" (B. Boušek)

 

1933

• 23. 7. "Juno"
• 5. 12. "Kočky"

 

1934

• 2. 4. "Pemzlík"

 

1939

• 26. 11. "Mlýn na samotě"

 

1947

• ??. 4. "Selská krev se nezapře"
• 28. 12. "Maruška a 12 měsíčků" (dětské představení od F. Bobka)

 

1948

• 28. a 29. 2. "Modlitba za vlast" (František Marek)

 

 

Čerpáno z kroniky pana Emila Paláska "IVANOVICE NA HANÉ - Z historie k současnosti" vydané MĚSTEM IVANOVICE NA HANÉ 1998.