Užovka stromová

Adopce živočichů

UŽOVKA STROMOVÁ

Naše základní škola se formou adopce stala na období jednoho roku chráněncem užovky stromové (Zamenis longissimus). Tento živočich je chován ZOO PARKEM VYŠKOV a my jsme na její chov přispěli částkou 2 000,- Kč. Spatřit a prohlédnout si ji můžete v teráriu Hanáckého statku.

Užovka je v naší péči od 8. ledna 2019. Finanční příspěvek v uvedené výši pochází ze sběrových peněz za starý papír. Vyškovská společnost NAJA servis, s. r. o., se kterou letošní školní rok spolupracujeme při sběru a výkupu starého papíru, uzavřela se ZOO PARKEM VYŠKOV smlouvu, prostřednictvím níž mohou jednotlivé školy takto přispívat.

Poděkování proto patří především našim žákům a jejich rodičům, kteří se do tradiční sběrové akce zapojili a umožnili tak podpořit tuto krásnou aktivitu!

Výběrem právě užovky stromové jsme se snažili o propojení jejího druhového jména s logem naší školy, kterým je vzrostlý rozvinutý strom...

 

A nyní něco o tomto zajímavém zvířátku:

Systematické zařazení:

Říše: živočichové (Animalia)

Kmen: strunatci (Chordata)

Podkmen: obratlovci (Vertebrata)

Třída: plazi (Reptilia)

Řád: šupinatí (Squamata)

Podřád: hadi (Serpentes)

Čeleď: užovkovití (Colubridae)

Podčeleď: pravé užovky (Colubrinae)

Rod: užovka (Zamenis)

Rodový a druhový název: užovka stromová - Zamenis longissimus (Laurenti, 1768)

 

Užovka stromová či užovka Aeskulapova (Zamenis longissimus) je nejedovatý had z čeledi užovkovitých a podčeledi Colubrinae (pravých užovek). Do roku 2005 se tato užovka řadila do rodu Elaphe, dnes je spolu s dalšími pěti druhy řazena v rodu Zamenis. Druh nemá žádné poddruhy, dříve byl uznáván poddruh Elaphe longissima romana, v roce 2006 byl však uznán za samostatný druh Zamenis lineatus.

 

Rozšíření:

Vyskytuje se v jižní Evropě od jižní Francie až po jihozápadní Ukrajinu. Ve Španělsku obývá jen severní a východní pobřeží, střed a západ Pyrenejského poloostrova neobývá. Vyskytuje se i v jižním Německu a Rakousku (kromě Tyrolska a Vorarlberska). Dále pak na jihu Slovenska a na několika místech v Polsku (v národním parku Bieszczady). Východní hranicí jejího rozšíření je Kavkaz a Ázerbájdžán. V České republice se vyskytuje ostrůvkovitě na několika málo místech, je to tedy nejvzácnější a nejohroženější had Česka. Vyskytuje se na jižní Moravě v Podyjí, kde jde o populaci přesahující k nám od našich středoevropských sousedů.

Unikátní je ostrůvkovitý výskyt užovky stromové v údolí řeky Ohře mezi Doupovskými a Krušnými horami v okolí obce Stráž nad Ohří na Karlovarsku. Jde o jednu ze tří ostrůvkovitých oblastí v Evropě, kde se tyto užovky vyskytují. V Osvinově působí od roku 2006 občanské sdružení Zamenis, jehož náplní je záchrana izolované populace, odhadované na 400 - 600 jedinců. V rámci záchranného programu jsou budována umělá líhniště. V místním infocentru je možné se s tímto hadem setkat a seznámit se s jeho ochranou.

Další oblasti jsou v Německu (v okolí Schlangenbadu) a v polských Bieszczadech. Existuje několik teorií vzniku této odloučené populace. Někdy se uvádí, že jde o důsledek římských expanzí, které užovku rozšířily dále na sever. Římané ji totiž uctívali jako symbol lékařů. Dále, že byla tato populace vysazena rodinou Mattoni na konci 19. století. Na základě fosilních nálezů a genetické analýzy, která porovnávala jednotlivé populace užovky stromové, bylo zjištěno, že se jedná o reliktní izolovanou populaci.

 

Vzhled:

Je to velká štíhlá užovka, která obvykle dosahuje kolem jednoho metru délky, občas lze ale zahlédnout i dvoumetrový exemplář. Je to tedy náš nejdelší had. Nejdelší jedinec měřil 225 centimetrů. Těchto délek však dosahuje v jižnějších oblastech svého rozšíření, u nás bývá skutečně mnohem menší. Šupiny má hladké ve 21 až 28 řadách kolem těla (častěji spíše méně). Břišní šupiny má dobře přizpůsobené k lezení po stromech. Hlava je protáhlá, nezřetelně odlišitelná od krku. Má poměrně dlouhý ocas. Zbarvení mívá různorodé, od žluté, hnědé, přes šedou až po černou barvu. Po celém těle mívá drobné skvrnky. Břicho je světlejší, většinou žluté, někdy až bílé. Mláďata mívají za hlavou bíložluté půlměsíčky, takže je někdy zaměnitelná s užovkou obojkovou.

 

Způsob života a rozmnožování:

Nejčastěji se vyskytuje v nadmořských výškách 300 - 600 m n. m. Dává přednost vlhkým biotopům nedaleko listnatých lesů, vyhledává i různá křoviska či okolí lidských obydlí (zvláště na Karlovarsku je to velmi zřetelné, užovky se kolem lidí zdržují velmi rády). Má ráda blízkost vody, ale není na ni tolik vázána jako užovka podplamatá nebo užovka obojková. Ráda leze po stromech nebo v křovinách, ale často je také k nalezení na zemi.

Loví především ptáky, ale nepohrdne ani drobnými savci, ptačími mláďaty a dokonce i jejich vejci. V mládí loví i ještěrky.

Na jaře v dubnu a květnu začínají samci bojovat o samice, se kterými se v květnu a červnu páří. Samice naklade v létě snůšku 4 až 12 vajec do různého tlejícího rostlinného materiálu (někdy i do kompostu), ze kterých se na podzim líhnou třicet centimetrů dlouhá mláďata. Inkubace vajec v přírodě trvá 130 až 155 dní, v zajetí je však mnohem kratší. Mláďata po vylíhnutí dosahují délky až 40 centimetrů a po prvním svlékání začínají přijímat potravu.

Jde o mírného hada, který kouše spíše sporadicky, při ohrožení se staví do výhružné pozice a dělá falešné výpady proti útočníkovi, častěji se však snaží uprchnout.

 

Mytologie:

Užovka stromová hraje velkou roli v mytologii, stala se tak symbolem lékařů celého světa. Podle pověsti roku 293 př. n. l. zasáhla starověký Řím velká epidemie neznámé nemoci (pravděpodobně cholery). Zahnal ji římský bůh lékařství Aesculap, který přišel právě v podobě tohoto hada. Římané užovkám z vděčnosti postavili chrámy a začali je v nich chovat. Aesculapova hůl s ovinutou užovkou je od těch dob symbolem lékařů i farmaceutů. Tyto pověsti i symbolika podporují teorii o expanzi tohoto druhu na sever právě díky Římanům, pro potvrzení však chybí důkazy.

Podle jiných autorů je nutno původ lékařského symbolu hledat u parazitického červa vlasovce medinského (Dracunculus medinensis). Obecně se však svět přiklání k užovkám stromovým.

 

Ochrana:

V České republice je zvláště chráněna jako kriticky ohrožený druh. Je chráněna ve všech svých vývojových stádiích. Chráněna jsou jí užívaná přirozená i umělá sídla a její biotop.

 

Čerpáno ze zdroje: www.wikipedia.org

 

 

Novinky

Kontakt

  • Základní škola Ivanovice na Hané, okres Vyškov, příspěvková organizace
    Tyršova 218/4, 683 23 Ivanovice na Hané
  • (+420) 517 363 327 - Základní škola Tyršova 218/4
    (+420) 517 363 225 - Školní jídelna
    (+420) 515 539 399 - Školní družina (přímá linka)

Fotogalerie