Zeměpis

Světové zeměpisné rekordy

Rekordy počasí

• Nejvyšší naměřená teplota: + 57,8 ^oC (ve stínu) - Al Azízíyah (Libye)
• Nejvyšší měsíční průměrná teplota: + 48,9 ^oC - Údolí smrti (USA)
• Nejvyšší roční průměrná teplota: + 34,4 ^oC - Dalol (Etiopie)
• Nejnižší naměřená teplota: - 89,2 ^oC - polární stanice Vostok (Antarktida)
• Nejnižší měsíční průměrná teplota: - 72,0 ^oC - polární stanice Vostok (Antarktida)
• Nejnižší roční průměrná teplota: - 56,4 ^oC - polární stanice Plateau station (Antarktida)
• Nejvyšší absolutní výkyv teploty: - 71,2 ^oC a + 35,0 ^oC - Ojmjakon (Rusko)
• Nejkratší období slunečního svitu: Slunce nevychází 168 dní - severní pól
• Největší naměřená rychlost větru: 416 km/h (při povrchu Země) - Mt. Washington (USA)

• Nejvyšší roční průměrné srážky: 12 090 mm - ostrov Kauai (USA)
• Nejvyšší sněhové srážky: 31,1 m - Mt. Rainier (USA)
• Nejvyšší srážky za 1 rok: 26 461 mm - Čérápuňdží (Indie)
• Nejvyšší srážky za 1 měsíc: 9 299 mm - Čérápuňdží (Indie)
• Nejvyšší srážky za 24 hodin: 1 870 mm - ostrov Réunion (Indický oceán)
• Nejprudší déšť: 38,1 mm za 1 minutu - Guadeloupe (Malé Antily)
• Nejnižší roční průměrné srážky: 0,5 mm - Dakhla (Egypt)
• Nejdeštivější místo: Kauai (Oceánie / USA stát Havaj) - průměrné roční srážky - 12 090 mm
• Nejzasněženější místo: Mount Rainier (Severní Amerika / USA - stát Washington) - roční sněhové srážky - 31,3 m
• Nejsušší místo: Asuán (Afrika / Egypt) - průměrné roční srážky - 0,5 mm
• Největrnější místo: záliv Commoonwealth (Antarktida) - vítr zde dosahuje rychlosti až 320 km/h

Vodstvo

• Největší oceán: Tichý oceán - rozloha 179 679 000 km² (50 % rozlohy světového oceánu)
• Nejmenší oceán: Severní ledový oceán - rozloha 13 100 000 km² (4 % rozlohy světového oceánu)
• Největší salinita: Rudé moře - salinita dosahuje 41 promile. Salinita je obsah solí rozpuštěných v mořské vodě, největší část solí tvoří chlorid sodný NaCl (kuchyňská sůl), a to až 85 % v moři rozpuštěných látek. Kdyby se voda z oceánů odpařila, vytvořila by se na všech kontinentech 150 m silná vrstva soli. Nejnižší salinitu má Baltské moře - 7,2 promile (důvodem je přítok sladké vody do tohoto moře). Průměrná salinita moře je mezi 33 až 37 promile.
• Teplota mořské vody: na mořské hladině se pohybuje od - 2 ^oC v Bílém moři až po 35,6 ^oC v mělkých částech Perského zálivu. Teplota je ve velkých hloubkách stejná, má asi 0 ^oC až + 3 ^oC.
• Nejrychlejší mořský proud: 29,6 km/h - Nakwakto Rapids v Slingbyjském průlivu v Britské Kolumbii v Kanadě
• Nejvyšší vlny: na otevřeném moři byla pozorována vlna vysoká 34 m, vytvořila se během hurikánu. Vlny tsunami vznikají díky podmořskému zemětřesení a sesuvům. Dosahují rychlostí až 800 km/h. Na otevřeném moři jsou to nízké vlny, ale při nárazu na pobřeží narůstají až do výšky několika desítek metrů. V roce 1771 se u ostrovů Rjúkjú vytvořila tsunami, jejíž výška se odhaduje na 85 metrů!
• Největší hloubka oceánu: Mariánský příkop (Tichý oceán, 340 km jihozápadně od ostrova Guam) - hloubka 10 924 m. V roce 1959 provedla měření posádka ruské lodě Vitjaz. Zjistila hloubku 11 034 m. Podle posledního měření Japonska (v roce 1984) dosahuje největší hloubka 10 924 (+/- 10 m).
• Největší moře: Filipínské moře (Asie - Oceánie) - plocha 5 726 000 km², maximální hloubka 10 830 m
• Největší záliv: Bengálský záliv (Asie) - plocha 2 172 000 km², maximální hloubka 3 955 m
• Nejdelší průliv: Mosambický průliv (Afrika) - délka 1 760 km, šířka 422 až 925 km
• Nejširší a nejhlubší průliv: Drakeův průliv (Jižní Amerika - Antarktida) - šířka více než 1 100 km, délka 460 km, průměrná hloubka 3 400 m (maximální hloubka 5 248 m)
• Nejužší mezikontinentální průliv: Bospor (Evropa - Asie / Turecko) - minimální šířka 660 m, délka 32 km, hloubka 33 až 105 m. Průliv mezi Evropou a Asií, spojuje Černé a Marmarské moře.
• Nejmohutnější fjord: Vestfjorden (Evropa / Norsko) - 255 km dlouhý záliv mezi severozápadním pobřežím Norska a souostrovím Lofoty
• Nejvyšší mořské útesy: Milfordský záliv (Oceánie / Nový Zéland) - břehy vystupují z vody 1 584 m nad hladinou a pod ní ještě klesají do hloubky 400 m. Najdeme jej na Jižním ostrově Nového Zélandu, jde o fjord vymodelovaný ledovcem.
• Nejvyšší mořský příliv: záliv Fundy (Severní Amerika / Kanada) - při přílivu stoupá hladina moře v zálivu až o 19,6 m. Záliv v délce 151 km je vklíněn mezi pevninu a poloostrov Nové Skotsko na východním pobřeží Kanady.

Ledovce

• Největší plocha mořského ledu: Arktida (Evropa, Asie, Severní Amerika / Norsko, Rusko, USA, Kanada) - rozloha mořského ledu koncem léta 9 milionů km². Rozloha ledu koncem zimy 12 milionů km². Průměrná tloušťka ledu je 3 až 5 m. Souvislé plochy ledu otevřeného moře tvoří tabulový led, silný 2 až 2,5 m. Vlivem vlnění, mořských proudů a přílivu se rozlámou tabule na kry a vytvoří 5 až 6 m vysoké ledové vrstvy, pod hladinou až 3 násobně větší (dohromady 15 až 20 m). Ledové kry na moři nemají svůj původ v mořském ledu. Tyto mohutné plovoucí kry vznikly ulomením (telením) kontinentálního ledovce. Tyčí se až 80 metrů nad hladinou (přitom je to jen 1/9 jejich výšky, zbytek ukryt pod vodou). Tyto obrovské masy ledu mohou díky mořským proudům a větru cestovat do velkých vzdáleností. V Atlantiku až po 36 stupeň severní šířky a mohou ohrožovat i námořní dopravu (např. Titanic v roce 1912).
• Největší plocha kontinentálního ledu: Antarktida je z 99 % zaledněná. Rozloha ledu tedy činí 13 802 000 km². Roztáním ledu by vzniklo 24 900 000 km³ vody, čímž by se zaplavilo asi 10 % souše. Průměrná tloušťka ledu je 2 200 m, maximální tloušťka je 4 776 m.
• Nejdelší vysokohorský ledovec: Beringgův ledovec (Severní Amerika / USA - Aljaška) - délka je 170 km. Vysokohorský ledovec se plazí z Vrchů svatého Eliáše (Mt. Logan 5 951 m) až k ostrovu Kayak ležícímu u břehu Aljašky. Ledovce se pohybují různou rychlostí. Například alpské se pohybují 80 - 150 m/rok, himalájské 700 - 1 300 m/rok, na pobřeží Grónska je ovšem rychlost až 9 900 m/rok.

Jezera

• Největší jezero: Kaspické moře (Evropa, Asie / Rusko, Kazachstán, Turkmenistán, Írán, Ázerbajdžán) - plocha 371 000 km², maximální hloubka 1 025 m. Bezodtokové jezero v nejrozsáhlejší depresi - Kaspické proláklině (- 28,5 m pod hladinou moře). Před asi 12 miliony lety bylo spolu s Černým mořem a Aralským jezerem součástí velkého moře Tethys. Asi 1/3 vody pochází z řeky Volhy. Salinita se pohybuje od 0,05 promile u ústí řeky Volhy po 350 promile v zálivu Garabogazköl. Průměrná salinita je pak 11 až 13 promile.
• Největší sladkovodní jezero: Velká kanadská jezera (Severní Amerika / USA, Kanada) - celková rozloha jezer je 244 725 km². Spojený komplex pěti jezer tektonického a ledovcového původu odvodňuje řeka svatého Vavřince do Atlantického oceánu. Největším jezerem je Hořejší jezero - 82 414 km² (větší než ČR). Dalšími jezery jsou jezero Huronské (59 596 km²), Michiganské (57 441 km²), Erijské (25 745 km²) a jezero Ontario (19 529 km²).
• Nejhlubší jezero: Bajkal (Asie / Rusko) - maximální hloubka 1 637 m (průměrná hloubka 730 m), rozloha 31 500 km². Najdeme jej v tektonické proláklině na jihu východní Sibiře. Obsahuje asi 18 % světových zásob pitné vody na Zemi (21 670 km³), což je tolik, jako Velká kanadská jezera dohromady. Napájí ho 336 řek, ale vytéká jenom jediná Angara.
• Nejvýše položené splavné jezero: Titicaca (Jižní Amerika / Peru, Bolívie) - leží v nadmořské výšce 3 810 m, maximální hloubka je 304 m.
• Největší soustředění jezer: Finská jezerní plošina (Evropa / Finsko) - více než 60 tisíc jezer a jezírek hustě propojených řekami tvoří rozsáhlý vodní systém. Finskou jezerní plošinu vytvořil pleistocénní ledovec. Jezera pokrývají 9 % území Finska.