Tabák

Závislost na tabáku je nejčastější ve formě cigaret, v poslední době vodních dýmek. Méně časté jsou u nás dýmky a doutníky či jiné exotické formy. Návykovou drogou je nikotin. Jedná se o samostanou nemoc - číslo diagnózy F 17, poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním tabáku.

Obecně se tabák kouří nebo konzumuje rovněž bez spalování - bezdýmý (smokeless). Bezdýmý tabák může být aplikován do nosu (šňupací) nebo do úst (porcovaný tabák = snus nebo tabák žvýkací).

Tabákový kouř obsahuje řádově přes 4 000 chemikálií, patrně všechny, které se najdou ve školním chemickém kabinetu. Je to například močovina, čpavek, dusičnany (kterých se bojíme v uzeninách), kyanovodík (který bývá v jedech na krysy), formaldehyd (který slouží ke konzervování živých tkání) ... Kolem 100 z těchto látek je kancerogenních, tedy vyvolávajících rakovinu.

Jedinou návykovou látkou v tabáku je nikotin, je to droga dokonce návykovější než například heroin. To je jeden z důvodů, proč si naprostá většina nedospělých kuřáků myslí, že až bude chtít, prostě kouřit přestane, ale proč to bohužel u většiny z nich nebude pravda: 7 z 10 dospělých kuřáků by raději nekouřilo, kdyby si ovšem ještě mohli vybrat. Ačkoli se výrobci cigaret snaží vzbudit dojem, že kouření je dospělácká aktivita, pravý opak je pravdou: je to dětská nemoc, průměrný věk první cigarety je u nás kolem 10 let a kolem 90 % kuřáků si zapálí první cigaretu dřív než jim bude 18 let.

To je někdy důležité dětem vysvětlit: dospělí s kouřením prakticky nezačínají, výrobci cigaret si musejí své zákazníky zajistit dřív než oni dostanou rozum, dospělé už by do závislosti tak snadno nedostali.

Z jedné cigarety se u pravidelných kuřáků vstřebá kolem 1 mg nikotinu (bez ohledu na údaj na krabičce), při intenzivním kouření to může být až 2 - 3 mg. Záleží totiž na tom, jak se kouří (kolikrát se potáhne, jak hluboko vdechne, jak dlouho se zadrží kouř v plicích ...).

Indikátorem (ukazatelem, markerem) intenzity kouření může být například oxid uhelnatý (CO) ve vydechovaném vzduchu - dle této hodnoty lze pak spočítat % červených krvinek, zablokovaných pro přenos kyslíku do tkání. CO se totiž v červené krvince na krevní barvivo váže asi 200 x silněji než kyslík. Při hodnotách kolem 20 % zablokovaných červených krvinek (karbonylhemoglobinu) se již objevují závažné klinické příznaky otravy, při hodnotách kolem 50 % může nastat smrt. Monitorem CO jsou vybavena Centra pro závislé na tabáku. Velmi vysoké hodnoty CO byly naměřeny u kuřáků vodních dýmek: po jedné seanci, která trvá zhruba 50 minut, to bývá kolem 20 % červených krvinek vyřazených z provozu. Z jedné vodní dýmky se může do těla dostat tolik chemikálií jako z několika desítek či dokonce stovek cigaret. Velikost potažení bývá asi dvojnásobná v porovnání s cigaretou: jednak tabák jen doutná pod zapáleným uhlíkem, teplota spalování je tedy nízká a kouř proto velmi koncentrovaný, jednak je třeba pořádně "tahat", aby dýmka hořela. Vdechují se také zplodiny spalování uhlíku. Představa, že kouř se ve vodě pročistí, je bohužel jen iluze: nepročistí, ale ochladí, a to je další příčinou velkého objemu potažení: chladný kouř totiž vdechneme snáze a hlouběji než horký. Vodními dýmkami se také velmi snadno přenášejí infekce - kromě běžné chřipky či rýmy nejčastěji opary, žloutenka nebo tuberkulóza. Mýtem je také představa, že vodní dýmka nemůže vést k závislosti. Pokud je ve směsi tabák, kouř obsahuje nikotin a závislost může vzniknout, často také vede kouření vodní dýmky k pozdějšímu kouření cigaret.

Jakékoli kouření je kouření, jakákoli forma tabáku poškozuje zdraví.

Průměrný věk vykouření první cigarety je u nás kolem 10 - 12 let, ve věku 15 let kouří denně více než 16 % dětí. 80 % dětí ve věku 16 let zkusilo již někdy kouřit, přičemž 38 % těchto dětí kouřilo opakovaně (více než 40 x) a více než 1/4 šestnáctiletých dětí je denními kuřáky (ESPAD 2006).

Počátek kouření může mít různé důvody - jedním z nejčastějších je např. snaha o regulaci hmotnosti u dívek, čehož s oblibou využívá tabákový průmysl pro design svých produktů (cigarety slim). Je to ale mylná představa, protože kouřením svoji hmotnost nesníží, naopak po zanechání kouření dochází k nárůstu hmotnosti. Kouření je adolescenty považováno za dospěláckou aktivitu. Proto je důležité jim nabídnout jiný symbol dospělosti, např. mobilní telefon, hospodaření s vlastními penězi, péče o zvíře. Vzhledem k tomu, že mladiství kouří často ve skupinách vrstevníků, je potřeba působit na skupinu jako celek, nikoliv na jednotlivce, který byl při kouření přistižen.

Pokud jde o léčbu adolescentních kuřáků, studie existují jen ve velmi omezené míře. Důvodem je fakt, že adolescentní kuřáci jsou málo motivovaní k léčbě, prakticky se neléčí - po pár týdnech přestanou na terapii docházet a zajímat se o léčbu, takže ji nedokončí. Typické je také podceňování zdravotních rizik a malá informovanost o nich.

U každého podezření o výskytu daného jevu musí být vždy informován ředitel školy nebo školského zařízení.

Škola se zásadně vyhýbá spolupráci s tabákovým průmyslem, a to i nepřímé (tabákovým průmyslem hrazené programy, např. přes pořádající agentury).

Zákon č. 379/2005 Sb. a jeho novelizace z roku 2009 zakazuje kouření ve školních budovách. Rozhodně se nedoporučuje zřizovat ani kuřárny v prostorách školy.

§ 8 (1) Zakazuje se kouřit ... písmeno b) ve vnějších i vnitřních prostorách všech typů škol a školských zařízení,

§ 9 (1) Místa, kde je kouření zakázáno, je jejich provozovatel povinen označit zjevně viditelnou grafickou značkou "Kouření zakázáno". ... Vzhled grafických značek je upraven v příloze tohoto zákona. Velikost grafických značek musí být nejméně 12 cm x 16 cm.

(2) Nedodržuje-li osoba zákaz kouření v místech uvedených v § 8 odstavec 1 a 2, a to ani po výzvě provozovatele, aby v tomto jednání nepokračovala nebo aby prostor opustila, je provozovatel oprávněn požádat obecní policii, nebo Policii ČR o zákrok směřující k dodržení zákazu.

Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 až 2018 ukládá Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy: V protidrogové politice odpovídá především za primární prevenci užívání všech typů drog dětmi a mladými lidmi, kterou staví na výzkumech ověřených opatřeních a aktivitách. Dále odpovídá za realizaci preventivních programů ve školách a ve školských zařízeních a za financování dalších preventivních programů realizovaných státními i nestátními organizacemi. Rovněž odpovídá za profesní přípravu pedagogických pracovníků pro účinné preventivní působení při výuce, vzdělávání a při výchově dětí a mládeže. V rámci speciálního školství nese odpovědnost za zabezpečení programů včasné a krizové intervence, léčebně výchovné péče u dětí a mladých lidí, kteří s drogami experimentují nebo je zneužívají.

ODKAZY

www.slzt.cz - Společnost pro léčbu závislosti na tabáku, kontakty na Centra pro závislé na tabáku

                      Linka pro odvykání kouření: 844 600 500

www.nekuratka.cz - edukativní stránky pro děti 9 - 12 let

www.bezcigaret.cz - programy pro školy

www.tipni-to.cz - webové stránky o kouření pro teenagery (od podzimu 2010)

www.alik.cz - v rámci internetové poradny jsou zodpovídány i dotazy týkající se kouření; průměrný věk návštěvníků webu je dle jejich údajů kolem 12 let

www.help-eu.com - projekt EU, který má tři základní témata: prevence kouření, ochrana před pasivním kouřením a odvykání; na tomto webu jsou virály a videa, možnosti přidat vlastní video či tip

www.access-europe.com - stránka projektu EU, zaměřeného na léčbu závislosti na tabáku u adolescentů

www.szu.cz - Státní zdravotní ústav, od roku 1996 systematicky sleduje prevalenci kouření v populaci, přehledy jsou uvedeny (do místního vyhledávače zadejte "kouření")

www.cdc.gov/tobacco/global/gyts/ - Global Youth Tobacco Survey, statistika týkající se kouření dětí a mládeže z desítek zemí, včetně České republiky - možnost mezinárodního a regionálního porovnání (anglicky)

http://www.espad.org/czechrep - statistické údaje o kouření v ČR