HOMOFOBIE

Homofobie v nejširším slova smyslu zahrnuje postoje a chování vyjadřující nepřátelství vůči lidem s menšinovou sexuální orientací či pohlavní identitou, respektive vůči lidem, kteří vybočují z běžných genderových norem. V užším slova smyslu se jedná pouze o postoje a jednání negativně namířené vůči homosexuálním lidem. Pro podobné jevy ve vztahu k lidem bisexuálním se někdy používá separátní termín bifobie, zatímto v případě nenávisti vůči lidem transsexuálním se mluví o transfobii, avšak tyto termíny nejsou v českém jazykovém prostředí příliš rozšířené. Ačkoliv se tyto tři jevy v některých detailech odlišují, jejich kořeny a projevy jsou velmi podobné.

Toto rizikové chování souvisí s dvěma dalšími problémovými oblastmi, kterými jsou šikana a extremismus. Homofobní postoje často vedou k šikaně namířené vůči lidem, u nichž je známa nebo se předpokládá menšinová sexuální orientace. Tou jsou často postiženi i heterosexuální lidé, kteří nesplňují v očích svých vrstevníků genderové stereotypy, tj. představy o tom, jak se má chovat a vypadat "správný chlapec" či "správná dívka". Podle populační studie z USA dokonce počet heterosexuálních lidí zasažených homofobně motivovanou šikanou či obtěžováním přesahuje počet lidí homosexuálních setkávajících se s tímto problémem.

Počátky výzkumů zabývající se homofobií se datují do sedmdesátých let dvacátého století. Výzkumy zaměřené na její dopady ve školním prostředí se objevily v devadesátých letech nejprve v USA a později také v západní Evropě. V České republice bylo zatím toto téma zpracováno jen omezeně, přičemž empirický výzkum týkající se této problematiky proběhl pouze jeden. Zahraniční studie ukazují, že velká část mladých lidí s menšinovou sexuální orientací se stává obětí šikany či izolovaných fyzických a verbálních útoků. Zkušenost se šikanou je podle několika výzkumů až třikrát častější, než je tomu u jejich heterosexuálních vrstevníků.

Česká retrospektivní studie ukázala, že s projevy homofobní šikany či obtěžování se na střední škole setkala více než třetina mladých gayů a lesbických žen. Výsledky studie naznačují, že situace je zde v mnohém podobná té v zahraničí. Ukazuje se, že zde existují značné genderové rozdíly, přičemž gay muži uváděli téměř dvojnásobnou četnost zkušeností se šikanou či obtěžováním, než lesbické ženy. Stejně jako homofobie obecně, tak i homofobní šikana se objevuje více v prostředí chlapeckém, než v kolektivech dívčích.

Je ovšem třeba rozlišovat šikanu a izolované projevy agrese. Pro šikanu je typická systematičnost a výběr oběti, která má sníženou schopnost se bránit. Šikanu je třeba vždy důsledně řešit, i když má podobu pouze psychického teroru a nikoliv fyzického násilí. Naopak jednotlivé incidenty se mohou objevit prakticky kdykoliv a je třeba je posuzovat zejména s ohledem na jejich intenzitu. I jednorázové napadení může oběti značně ublížit, pokud je vedeno se značnou intenzitou. Oběti obtěžování a zejména pak šikany mají podle zahraničních studií zvýšenou tendenci k výskytu studijních problémů, obtíží se sociální adaptací a psychickým problémům, přičemž tyto dopady mohou mít velmi zásadní a dlouhodobý vliv na život takto postižených osob.

 

Rizikové a protektivní faktory

Rizikové faktory	Doména	Protektivní faktory
mužské pohlaví a gender	Biologické pohlaví a genderová identita	ženské pohlaví a gender
pravicový extremismus	Společenská hnutí	tolerance k menšinám
nejistota o vlastní pohlavní identitě	Psychosexuální identita	stabilní psychosexuální identita
nízká inteligence a nedostatek vzdělání	Kognitivní funkce	vyšší inteligence a vzdělání
sklony k agresivním projevům	Chování	sebekontrola, podpora formou psychosociálních programů

 

Rizikové faktory i protektivní faktory týkající se homofobie je třeba rozlišovat dvojího druhu:

1. na straně osob, které mohou být pod vlivem homofobních postojů,
2. na straně jejich potencionálních obětí.

 

Jelikož homofobie je více rozšířená v chlapeckých kolektivech a negativně koreluje také se vzděláním, je riziko jejího výskytu včetně souvisejících agresivních projevů větší zejména mezi chlapci s nižší intelektovou úrovní. Rizikovým faktorem je i vnitřní nejistota týkající se vlastní psychosexuální identity. Někteří jedinci tuto nejistotu řeší právě externalizací a útoky na osoby, u nichž předpokládají stejné nebo podobné problémy. Rizikovým faktorem je rovněž celkově zvýšená frustrace, která může vyplývat z problémů ve škole, mezi vrstevníky či v primární rodině. Zvýšené riziko zvlášť agresivních projevů tohoto typu je u mladých lidí, kteří se hlásí k pravicovému extremismu, který má většinou vyhraněné homofobní rysy.

Rizikovými faktory u obětí homofobního obtěžování či homofobní šikany je především nejistota v oblasti vlastní sexuální či genderové identity. To se může týkat lidí, kteří patří ke gay, lesbické, bisexuální či transsexuální menšině a mají problémy s integrací svojí identity, ale také osob heterosexuálních s nedostatečným sebevědomím či atypickými projevy v oblasti genderové a sexuální exprese. Zvláště rizikový je tento hendikep tehdy, když se u potencionální oběti či skutečné oběti rozvine krize identity, která může vést k depresi, sebepoškozování či dokonce k sebevražednému chování. Významným rizikovým faktorem je rovněž nepříznivá situace v primární rodině, neboť nepochopení či odmítání z její strany významně zvyšuje riziko dalších sociálních a psychických problémů.

Homofobní projevy se vyskytují méně u žen a osob s vyšším vzděláním. V zásadě platí, že více tolerantní k sexuálním menšinám jsou právě mladší věkové kategorie, nicméně období dospívání je v tomto směru odlišné, neboť právě pochybnosti a úzkosti týkající se vlastní sexuality mohou stimulovat homofobní projevy. Platí tedy, že se homofobní projevy objevují méně často u lidí se stabilní psychosexuální identitou.

U mladých lidí ohrožených homofobní šikanou či obtěžováním je významným protektivním faktorem jistota o vlastní identitě a dostatečné sebevědomí. Velmi důležitým protektivním faktorem je také postoj primární rodiny. Pokud rodiče a příbuzní zastávají tolerantní či neutrální postoje k sexuálním menšinám, tak to vede k menším vnitřním konfliktům a větší sebejistotě. Rovněž sociální opora v rámci vlastní komunity má pro mladé gaye, lesbické ženy a transsexuální lidi velmi značný pozitivní význam.

 

Síť partnerů, spolupráce v komunitě, kraji

- vydefinování s kým je možno spolupracovat, na koho se obrátit a kdy, odkazy na kvalitní web info (i zahraniční apod.)

Specializované služby zabývající se touto problematikou zatím v České republice existují jen ve velmi malém rozsahu. Některé preventivní programy zajišťují nevládní neziskové organizace, jako jsou například Poradna pro občanství / občanská a lidská práva, GaTe, STUD či Člověk v tísni. V případech rozvinutější šikany je vhodné kontaktovat především pracovníky Pedagogicko psychologických poraden, kteří obvykle mají zkušenosti s řešením šikany obecně, i když někdy postrádají povědomí o specificích šikany homofobní. Je-li podezření na spáchání trestného činu, potom je třeba kontaktovat Policii ČR v souladu s pokynem MŠMT.

Spolupráce předškolních zařízení, škol a školských zařízení s Policií ČR při prevenci a při vyšetřování kriminality dětí a mládeže a kriminality na dětech a mládeži páchané, ke stažení na adrese: http://www.msmt.cz/socialni-programy/spoluprace-predskolnich-a-skolskych-zarizeni-s-policii-cr.

V případě, že se objeví intrapsychické problémy u některého ze studujících s menšinovou sexuální orientací, pak je vhodné doporučit návštěvu některého poradenského či klinického psychologa, avšak zde by s výjimkou závažných případů vyžadujících krizovou intervenci měli spolupracovat i rodiče. Specializovaná profesionální poradna zatím působí pouze v Praze: http://glbtiporadna.unas.cz/main.htm.

Pro mladé gaye funguje v Praze a v Brně organizace GaTe: http://www.gejt.cz/, kde mohou v bezpečném prostředí rozvíjet svou identitu a najít si stejně orientované přátele. Na internetu lze najít kontakty na další gay a lesbické organizace, které i když nejsou určeny jen pro mladé lidi, tak jim mohou poskytnout potřebnou sociální oporu.

 

Legislativní rámec, dokumenty (krajské plány, strategie, webové odkazy)

Základní právní normou, která se dotýká homofobie, je Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích  ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). Tento zákon výslovně zakazuje diskriminaci na základě sexuální orientace (týká se homosexuálních a bisexuálních lidí) i na diskriminaci na základě pohlavní identifikace (týká se zejména transsexuálních osob) včetně diskriminace v "přístupu ke vzdělání a jeho poskytování". Zákon je k nahlédnutí na adrese: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=z198_2009#par1.

Problematikou projevů netolerance a xenofobie se zabývá Metodický pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance, č. j.: 14 423/99-22, ke stažení na adrese:

http://www.msmt.cz/socialni-programy/metodicky-pokyn-msmt-k-vychove-proti-projevum-rasismu-xenofobie-a-intolerance.

Problematice šikany se věnuje Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení,        č. j.: 24 246/2008-6, ke stažení na adrese:

http://www.msmt.cz/socialni-programy/metodicky-pokyn-k-prevenci-a-reseni-sikanovani-u-zaku-skol-a.

 

Typ prevence - specifická prevence x nespecifická prevence

- všeobecná, indikovaná, selektivní; kdy, pro koho, za jakých okolností; nespecifická prevence může mít u určitého rizikového chování význam, zvláště v dětství

Všeobecná specifická prevence spočívá především v aktivitách zaměřených na informování o sexuálních menšinách a výchově k toleranci. Mezi všeobecnou specifickou prevenci patří také monitorování klimatu dětských kolektivů z hlediska kvality mezilidských vztahů a výskytu rizikového chování.

Selektivní specifická prevence nastupuje tehdy, kdy je zřejmé, že ve skupině jsou studující, jejichž sexuální orientace je minoritní či je považována za diskutabilní, nebo že se v kolektivu vyskytují jedinci, kteří rádi prezentují svoje postoje nepřátelské lidem s menšinovou sexuální orientací. V takových případech je třeba situaci sledovat a v případě potřeby se spojit s příslušnými odborníky. Ti mohou v případě potřeby realizovat různé formy indikované prevence.

 

Doporučené postupy a metody z hlediska pedagoga

- zjištění sociálního klimatu ve třídě, sociometrie, interaktivní programy, rozvoj sociálních kompetencí - popis, včasná intervence, besedy aj.; postupy by měly být evaluovány, založeny na vědecky ověřených datech ...

Pedagog by měl zastávat citlivý přístup k žákům a studentům, jejichž pohlaví či sexuální identita je odlišná či diskutabilní. Je nanejvýš vhodné nesnažit se tuto odlišnost veřejně komentovat, zvláště pak negativním způsobem, a to i tehdy je-li onen konkrétní jedinec vyučujícímu nesympatický či působí extravagantním dojmem. Naopak je vhodné reagovat na eventuální homofobní poznámky ze strany žáků a studentů. Je vhodné připomenout, že příslušníci těchto menšin mají nejen podle zákona stejná práva, ale mnohé osobnosti z řad sexuálních menšin významně přispěli k duchovnímu vývoji lidstva. Především je ale třeba sledovat vztahy v třídním kolektivu a podporovat integraci těch studujících, kteří jsou v něm znevýhodněni. Vývoj homofobní šikany v mnoha směrech odpovídá vývoji jiných typů šikany a platí zde, že včasné zaznamenání a řešení problémů ve vztazích ve třídě může zabránit vzniku mnohem vážnějších a obtížně řešitelných problémů spojených s již rozvinutou šikanou.

Nevhodné postupy

- multimediální akce a kampaně; sportovní akce jsou užitečné a podpůrné, ale nezařazují se do specifických programů; zastrašování aj.

V žádném případě není vhodné snažit se před třídním kolektivem analyzovat sexuální orientaci nebo genderovou identitu některého ze studentů. Taková situace může být pro dotyčnou osobu vysoce stresující a eventuální nepřátelské projevy vůči ní se tím mohou spíše podpořit, byť je záměr vyučujícího odlišný. Má-li pedagog důvody domnívat se, že některý ze žáků či studentů má problémy přímo se svou sexuální orientací či pohlavní identitou, respektive s homofobní šikanou, je jistě možné se studujícím promluvit, avšak eventuální řešení intrapsychických problémů či problémů ve vztazích s rodinou je vhodné přenechat spíše odborníkům. V žádném případě není dobré snažit se konzultovat domněnky týkající se sexuální orientace či pohlavní identity přímo s rodiči bez domluvy se studujícím či konzultace s odborníkem, neboť takové informace mohou napáchat značnou škodu. Nejen, že nemusí být pravdivé, ale i v případě, kdy se zakládá taková domněnka na pravdě, je třeba postupovat vysoce opatrně a jedná se o záležitost patřící spíše do kompetence psychologa nebo sexuologa.

 

Kdy, koho a v jakém případě vyrozumět - škála rizika ve vztahu k typům prevence

- rodiče, PPP, OSPOD

- vymezení, kdy už nejde o prevenci, ale represivní opatření - přestupek, trestný čin - informace Policii ČR, OSPOD

Méně výrazné projevy homofobie může řešit pedagog sám za pomoci školního metodika prevence, školního psychologa či odborníka z některé nevládní neziskové organizace. V případech závažnějších forem homofobních projevů, zejména rozvinuté šikany, je vhodné kontaktovat především pracovníky pedagogicko psychologických poraden, kteří obvykle mají zkušenosti s řešením šikany obecně, i když někdy postrádají povědomí o specificích šikany homofobní. Je-li podezření na spáchání trestného činu, potom je třeba kontaktovat Policii ČR v souladu s pokynem MŠMT, ke stažení na adrese:

http://www.msmt.cz/socialni-programy/spoluprace-predskolnich-a-skolskych-zarizeni-s-policii-cr.

Trestné činy jsou takové skutky, které jsou definovány Trestním zákoníkem č. 40/2009 Sb. v platném znění. V souvislosti s homofobií se může objevit podezření na různé trestné činy, například: poškození cizí věci (§ 228), projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka (§ 404), omezování osobní svobody (§ 171) či ublížení na zdraví (§ 146).

 

Možnosti a limity pedagoga (doporučení rozvoje duševního zdraví, prevence burnt out ...)

Pedagog může významným způsobem ovlivnit atmosféru ve třídní skupině a měl by být schopen včas rozpoznat nebezpečí vzniku homofobního obtěžování či šikany. V oblasti prevence či zachycení prvních projevů tohoto sociálně patologického jevu je role pedagoga naprosto nezastupitelná. Ve fázi, kdy je již šikana rozvinutá, je však třeba kontaktovat odborníka, který má kvalifikaci k řešení takových závažných situací. Rovněž za situace, kdy se pedagog může domnívat, že některý ze studujících má intrapsychické problémy související s jeho sexuální orientací či pohlavní identitou, je vhodné kontaktovat některého odborníka. Současně by měl mít pedagog zcela jasno ve svém postoji k řešení problematiky sexuální orientace či pohlavní identity.

 

Doporučená literatura a internetové odkazy:

Smetáčková, I.; Braun, R.: Homofobie v žákovských kolektivech. Praha: Úřad vlády ČR, 2009. Ke stažení na adrese:

http://www.msmt.cz/socialni-programy/homofobie-v-zakovskych-kolektivech

 

Další tištěné zdroje:

Fifková, H.; Weiss, P.; Procházka, I.; Jarolím, J.; Veselý, J.; Weiss, V.: Transsexualita a jiné poruchy pohlavní identity. Praha: Grada, 2008.

Janošová, P.: Dívčí a chlapecká identita. Vývoj a úskalí. Praha: Grada Publishing, 2008.

Janošová, P.: Homosexualita v názorech současné společnosti. Praha: Karolinum, 2000.

Nedbálková, K.: Láska je láska: když choděj kluci s klukama a holky s holkama. Brno: GaTe - STUD Brno, 2007. Ke stažení na adrese:

http://www.stud.cz/10-coming-out.html

Ondrisová, S.; Bianchi, G.: Heterosexizmus: společensko-kultúrne a psychologické aspekty postojov ku lesbickým ženám a gayom.           Československá psychologie, 2000. 43, 2, 165 - 179.

Ondrisová, S.; Heretik, A.; Šípošová, M.: Homofóbia - dosledky pre psychoterapiu. Česká a slovenská psychiatrie, 1999. 95, 135 - 141.

Pechová, O.: Diskriminace na základě sexuální orientace. E-psychologie [online], 2009. 3 (3), 1 - 16. Ke stažení na adrese:

http://e-psycholog.eu/pdf/pechova.pdf

Procházka, I.: Coming out. Brno: STUD Brno, 2002. Ke stažení na adrese: http://www.stud.cz/10-coming-out.html

 

Internetové stránky s užitečnými informacemi:

http://lgbt.poradna-prava.cz/

http://www.stud.cz/

http://www.gejt.cz/

 

Čerpáno ze zdroje: www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicke-dokumenty-doporuceni-a-pokyny